Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Psalm van Asaf. Waarachtig; God is goed voor den rechtvaardige, Jahweh voor de reinen van hart!
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Toch waren haast mijn voeten gestruikeld, Mijn schreden bijna uitgegleden!
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Want ik was jaloers op de bozen, Omdat ik de voorspoed der zondaars zag;
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Voor hen toch bestaat er geen lijden, Gezond en vol kracht is hun lijf.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Ze hebben geen zorgen als andere mensen, Worden niet als anderen geplaagd;
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Daarom hangen ze hoogmoed om als een keten, Bedekt hen geweld als een mantel.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
De misdaad puilt uit hun vet, Hun hart loopt over van slechte gedachten;
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Ze honen en lasteren, En dreigen op hoge toon met geweld.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Ze zetten een mond op tegen de hemel, En hun tong gaat zich tegen de aarde te buiten.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Daarom lopen de dwazen achter hen aan, En slurpen begerig hun woorden op.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Ze zeggen: "Hoe zou God er iets van weten, De Allerhoogste er kennis van hebben?"
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Zie, zo gaat het de zondaars: Ze zijn altijd gelukkig, en hopen zich rijkdommen op!
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Heb ik dan mijn hart vergeefs in reinheid bewaard, En mijn handen in onschuld gewassen:
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
De ganse dag word ik geplaagd, Iedere morgen opnieuw geslagen!
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Dacht ik: Zo wil ik spreken! Dan brak ik de trouw van het geslacht uwer kinderen;
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Maar als ik ging peinzen, om het te vatten, Dan bleef het een raadsel in mijn oog.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Totdat ik in Gods raadsbesluiten drong, En op hun einde ging letten:
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Ja, Gij hebt ze op een glibberige bodem gezet, Ze gestort in hun eigen verderf!
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Hoe zijn ze in een oogwenk vernietigd, Verdwenen, in verschrikkelijke rampen vergaan:
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Heer, als een droom, die bij het ontwaken vervliegt, Wiens beeld we bij het opstaan verachten!
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Als dus mijn hart nog verbitterd zou zijn, En mijn nieren bleven geprikkeld,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Dan was ik een dwaas en een zot, Een stuk vee in uw oog.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Want ik blijf altijd bij U, Gij houdt mij bij de rechterhand;
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Gij leidt mij naar uw raadsbesluit, En herstelt mij in ere!
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Wat heb ik toch in de hemel; Ook op aarde verlang ik niets buiten U!
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Al bezwijken mijn vlees en mijn hart, God is voor eeuwig de Rots van mijn hart en mijn erfdeel.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Maar die U verlaten, gaan zeker te gronde, Gij vernietigt wie van U afvalt;
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Doch mij is het goed, in Gods nabijheid te blijven, En mijn vertrouwen te stellen op Jahweh, mijn Heer!
