Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Асафов псалом. Благ е наистина Бог към Израиля, Към чистосърдечните.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
А колкото за мене, нозете ми почти се отклониха. Без малко бяха се подхлъзнали стъпките ми.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Защото завидях на надменните, Като гледах благоденствието на нечестивите.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Понеже не се притесняват при умирането си, Но тялото им е тлъсто.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Не са в общите човешки трудове Нито са измъчвани, като другите човеци.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Затова гордостта като верижка окръжава шията им, Насилието ги облича като дреха.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Очите им изпъкват от тлъстина; Мечтанията на сърцето им се превишават.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Присмиват се и говорят нечестиво за насилие: Говорят горделиво,
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Издигат устата си до небето, И езикът им обхожда земята.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Затова отбиват се при тях людете му; И вода с пълна чаша се изпива от тях.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
И казват: От где знае Бог? И: Има ли знание у Всевишния?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Ето, такива са нечестивите! винаги са благополучни! Умножават богатство!
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Наистина аз съм напразно очистил сърцето си, И съм измил в невинност ръцете си,
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Тъй като съм измъчван цял ден, И наказван всяка заран.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Ако речех да говоря така, Ето, изневерил бих на поколението на чадата Ти;
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
И мислех как да разбера това, Но ми се виждаше много мъчно,
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
До като влязох в Божието светилище И размишлявах върху сетнината им.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Ти наистина си ги турил на плъзгави места, Тръшнал си ги на разорение.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Как изведнъж стигат в запустение! Съвършено се довършват от ужаси.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Както се презира съновидение, когато се събуди някой, Така и Ти, Господи, когато се събудиш, ще презреш образа им,
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Но тогава моето сърце кипеше. И чреслата ми се измъчваха.
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
До толкова бях обезумял и не разбирах! Бях като скот пред Тебе.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Обаче аз винаги съм с Тебе, Ти ме хвана за дясната ми ръка.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Чрез съвета Си ще ме водиш, И подир това ще ме приемеш в слава.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Кого имам на небето освен Тебе? И на земята не желая другиго освен Тебе.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Чезне плътта ми и сърцето ми; Но Бог е сила на сърцето ми и вечния ми дял.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Защото, ето, тия, които се отдалечават от Тебе ще погинат; Ти изтребваш всички, които като блудници Те оставят.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Но за мене е добре да се приближа при Бога; Тебе, Господи Иеова, направих прибежището си, За да възгласявам всичките Твои дела.
