Žalmy 71
1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
Éternel, je me réfugie vers toi: que je ne sois jamais confondu!
2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
Par ta justice sauve et délivre-moi! Penche vers moi ton oreille, et sois-moi secourable!
3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
Sois pour moi un rocher où je trouve un asile, pour que je m'y retire en tout temps! Tu as résolu de me sauver, car tu es ma citadelle et mon fort.
4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
Mon Dieu, sauve-moi de la main de l'impie, du bras du méchant et de l'oppresseur!
5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
Car tu es mon espérance, Seigneur, Éternel, dès mon jeune âge en toi je me confie;
6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
sur toi je m'appuie dès le sein de ma mère, et c'est toi qui m'as tiré de ses flancs; tu es toujours l'objet de mes louanges.
7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
Je suis comme un miracle pour plusieurs: c'est que tu es mon puissant recours.
8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
Ma bouche est remplie de tes louanges, tous les jours je te glorifie!
9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
Ne me rejette pas au temps de ma vieillesse! Quand ma force dépérit, ne me délaisse pas!
10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
Car mes ennemis parlent de moi, et ceux qui épient mon âme, se concertent ensemble,
11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
disant: « Dieu l'a délaissé, poursuivez, saisissez-le; car il est sans libérateur! »
12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
O Dieu, ne sois pas loin de moi! Mon Dieu, accours à mon aide!
13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
Qu'ils soient confondus, exterminés, les ennemis de mon âme, couverts de honte et d'opprobre, ceux qui cherchent ma perte!
14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
Mais j'aurai toujours espérance, et je pourrai ajouter encore à toutes tes louanges.
15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
Ma bouche dira ta justice, chaque jour ton salut, car je ne saurais compter [tous tes bienfaits].
16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
Je viendrai chantant tes hauts faits, Seigneur; Éternel, c'est ta justice seule que je célébrerai.
17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
O Dieu, tu m'as instruit dès mon jeune âge, et jusques aujourd'hui je publie tes merveilles.
18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
Mais, toi aussi, jusqu'à la vieillesse, aux cheveux blancs, ô Dieu, ne me délaisse pas! afin que j'annonce tes faits aux hommes d'à présent, et à tous ceux qui naîtront, ta puissance.
19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
Aussi bien ta justice, ô Dieu, atteint au ciel. Tu as fait de grandes choses, ô Dieu; qui est pareil à toi?
20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
Tu nous fis voir beaucoup d'angoisses et de maux: de nouveau tu nous donneras la vie, et tu nous tireras encore des abîmes de la terre.
21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
Daigne augmenter ma grandeur, te tourner vers moi, et me consoler!
22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
Et au son du luth je te louerai, dirai la fidélité, mon Dieu, je te chanterai avec la harpe, Saint d'Israël!
23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
La joie sera sur mes lèvres, car c'est toi que je chanterai, et dans mon âme, car tu l'as délivrée;
24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
ma langue aussi toujours dira ta justice; car ils sont couverts de honte et d'opprobre ceux qui cherchent ma perte.
