Žalmy 71

1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

En toi, Yahvé, je trouve refuge. Ne me laisse jamais être déçu.

2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

Délivre-moi dans ta justice, et sauve-moi. Prêtez l'oreille et sauvez-moi.

3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

Sois pour moi un rocher de refuge où je puisse toujours aller. Donne l'ordre de me sauver, car tu es mon rocher et ma forteresse.

4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

Sauve-moi, mon Dieu, de la main des méchants, de la main de l'homme injuste et cruel.

5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

Car tu es mon espérance, Seigneur Yahvé, ma confiance de ma jeunesse.

6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

J'ai compté sur toi depuis le ventre de ma mère. Tu es celui qui m'a sorti du ventre de ma mère. Je vous louerai toujours.

7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

Je suis une merveille pour beaucoup, mais tu es mon fort refuge.

8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

Ma bouche sera remplie de tes louanges, avec votre honneur toute la journée.

9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

Ne me rejette pas dans ma vieillesse. Ne m'abandonne pas quand mes forces faiblissent.

10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

Car mes ennemis parlent de moi. Ceux qui veillent sur mon âme conspirent ensemble,

11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

disant: « Dieu l'a abandonné. Poursuivez-le et prenez-le, car personne ne le sauvera. »

12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

Dieu, ne t'éloigne pas de moi. Mon Dieu, dépêchez-vous de m'aider.

13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

Que mes accusateurs soient déçus et consumés. Qu'ils soient couverts d'opprobre et de mépris ceux qui veulent me nuire.

14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

Mais j'espère toujours, et s'ajoutera à toutes vos louanges.

15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

Ma bouche racontera ta justice, et de votre salut toute la journée, bien que je n'en connaisse pas toute la mesure.

16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

Je viendrai avec les actes puissants du Seigneur Yahvé. Je ferai mention de ta justice, même de la tienne seule.

17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

Dieu, tu m'as enseigné dès ma jeunesse. Jusqu'à présent, j'ai déclaré tes merveilles.

18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

Oui, même quand je serai vieux et que j'aurai des cheveux blancs, Dieu, ne m'abandonne pas, jusqu'à ce que je déclare ta force à la prochaine génération, ta puissance à tous ceux qui viendront.

19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

Dieu, ta justice atteint aussi les cieux. Vous avez fait de grandes choses. Dieu, qui est comme toi?

20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

Toi, qui nous as fait connaître de nombreuses et amères souffrances, tu me laisseras vivre. Tu nous feras remonter des profondeurs de la terre.

21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

Augmentez mon honneur et me réconforter à nouveau.

22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

Je te louerai aussi avec la harpe pour ta fidélité, mon Dieu. Je te chante des louanges avec la lyre, Saint d'Israël.

23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

Mes lèvres crient de joie! Mon âme, que tu as rachetée, te chante des louanges!

24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.

Ma langue parlera aussi de ta justice tout le jour, car ils sont déçus, et ils sont confus, qui veulent me faire du mal.