Žalmy 71
1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
In thee, O Yahweh, have I sought refuge, May I not be ashamed unto times age-abiding:
2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
In thy righteousness, wilt thou rescue me, and deliver me, Incline unto me thine ear, and save me:
3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
Be thou unto me, a Rock to dwell in, a Place of Security, To save me, For, my mountain crag and my stronghold, thou art.
4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
Oh my God, deliver me, From the hand of the lawless one, From the clutch of the perverse and ruthless one;
5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
For, thou, art my hope, My Lord, Yahweh, My confidence from my youthful days:
6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
Upon thee, have I stayed myself from birth, Thou art he that severed me, from the body of my mother, Of thee, shall be my praise—continually.
7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
A very wonder, have I been unto many, Seeing that, thou, hast been my strong refuge,
8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
My mouth shall be filled with, thy praise, All the day, with thy splendour.
9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
Do not cast me off in the time of old age, When my vigour faileth, do not forsake me;
10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
For mine enemies have spoken of me, And, they who watch for my life, have taken counsel together;
11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
Saying, God, hath forsaken him, Pursue and take him, For there is none to rescue.
12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
O God, be not far from me, O my God, to help me, make haste!
13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
Let them be ashamed—be consumed, Who are assailing my life, —Let them be covered with reproach and confusion, Who are seeking my hurt.
14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
But, I, continually will hope, And will add to all thy praise;
15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
My mouth, shall relate thy righteousness, All the day, thy deliverance, For I know not the numbers.
16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
I will enter into the mighty doings of My Lord—Yahweh, I will make mention of thy righteousness—thine alone.
17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
O God, thou hast taught me from my youthful days, And, hitherto, have I been wont to tell of thy wonders;
18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
Even now, therefore, that I am old and grayheaded, O God, do not forsake me, —Until I tell of thine arm unto a [new] generation, Unto every one that is to come, thy might;
19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
And, as for thy righteousness, O God, up on high, Wherein thou hast wrought great things, O God! who is like unto thee?
20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
Thou who hast let us see many distresses and misfortunes, Wilt again bring us to life, And, out of the resounding depths of the earth, wilt again raise us up;
21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
Thou wilt increase my greatness, And, on every side, wilt comfort me.
22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
I also, will praise thee by the aid of a harp, Thy faithfulness, O my God, —I will make music unto thee with a lyre, Thou holy one of Israel;
23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
My lips shall make a joyful noise, When I make music unto thee, And my soul which thou hast ransomed;
24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
Even my tongue, all the day, shall softly utter thy righteousness, For they have turned pale—for they have blushed, Who were seeking my hurt.
