Žalmy 71
1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
In you, O Lord, I take refuge, let me never be put to shame.
2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
In your faithfulness save me and rescue me, bend your ear to me and save me.
3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
Be to me a rock of defence, a fortified house, to save me; for my rock and my fortress are you.
4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
Save me, my God, from the hand of the wicked, from the grasp of the unjust and cruel.
5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
For you, Lord, are my hope, in whom from my youth I have trusted.
6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
On you have I leaned from my birth; from my mother’s womb it was you who did draw me. In you is my hope evermore.
7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
I have been as a wonder to many, for you are my refuge and strength.
8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
All the day long my mouth is filled with your praise and your glory.
9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
Cast me not off in the time of old age; when my strength is spent, forsake me not.
10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
For my foes whisper against me, they who watch me take counsel together;
11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
‘God has left him,’ they say: ‘pursue and seize him, for he is helpless.’
12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
O God, be not far from me, haste, O my God, to my help.
13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
Put my foes to shame and dishonour, with insult and shame be they covered.
14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
But I will never stop hoping, and more and yet more will I praise you.
15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
All the day long shall my mouth tell your faithfulness and your salvation, though I know not how they may be counted.
16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
I will tell of the might of the Lord, and your faithfulness praise, you alone.
17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
You have taught me, O God, from my youth, and till now have I told of your wonders.
18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
Even in old age and grey hair, O God, do not forsake me. Still would I tell of your might unto all generations to come.
19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
Your power and your justice, O God, extend as far as the heavens: for great are the things you have done. Who is like you, O God?
20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
You have caused us to see troubles many, but you will revive us again. From the depths of the earth you will bring me up again.
21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
You will multiply my greatness, and comfort me again.
22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
So with harp I will praise you, and your faithfulness, O my God; and make music to you on the lyre, O you Holy One of Israel.
23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
My lips shall ring out their joy, my mouth shall sing praises to you; all of me, which you have redeemed.
24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
Yes, all the day long shall my tongue utter your righteousness; for ashamed and confounded are they who were seeking my hurt.
