Žalmy 71
1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
By David, [a Psalm sung by] the sons of Jonadab, and the first that were taken captive. O Lord, I have hoped in thee: let me never be put to shame.
2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
In thy righteousness deliver me and rescue me: incline thine ear to me, and save me.
3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
Be to me a protecting God, and a strong hold to save me: for thou art my fortress and my refuge.
4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
Deliver me, O my God, from the hand of the sinner, from the hand of the transgressor and unjust man.
5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
For thou art my support, O Lord; O Lord, [thou art] my hope from my youth.
6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
On thee have I been stayed from the womb: from the belly of my mother thou art my protector: of thee is my praise continually.
7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
I am become as it were a wonder to many: but thou art [my] strong helper.
8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
Let my mouth be filled with praise, that I may hymn thy glory, [and] thy majesty all the day.
9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
Cast me not off at the time of old age; forsake me not when my strength fails.
10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
For mine enemies have spoken against me; and they that lay wait for my soul have taken counsel together,
11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
saying, God has forsaken him: persecute ye and take him; for there is none to deliver [him].
12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
O God, go not far from me, O my God, draw nigh to my help.
13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
Let those that plot against my soul be ashamed and utterly fail: let those that seek my hurt be clothed with shame and dishonour.
14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
But I will hope continually, and will praise thee more and more.
15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
My mouth shall declare thy righteousness openly, [and] thy salvation all the day; for I am not acquainted with the affairs [of men].
16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
I will go on in the might of the Lord: O Lord, I will make mention of thy righteousness only.
17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
O God, thou hast taught me from my youth, and until now will I declare thy wonders;
18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
even until I am old and advanced in years. O God, forsake me not; until I shall have declared thine arm to all the generation that is to come:
19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
even thy power and thy righteousness, O God, up to the highest [heavens, even] the mighty works which thou has done: O God, who is like to thee?
20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
What afflictions many and sore hast thou shewed me! yet thou didst turn and quicken me, and broughtest me again from the depths of the earth.
21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
Thou didst multiply thy righteousness, and didst turn and comfort me, and broughtest me again out of the depths of the earth.
22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
I will also therefore give thanks to thee, O God, [because of] thy truth, on an instrument of psalmody: I will sing psalms to thee on the harp, O Holy One of Israel.
23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
My lips shall rejoice when I sing to thee; and my soul, which thou hast redeemed.
24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
Moreover also my tongue shall dwell all the day upon thy righteousness; when they shall be ashamed and confounded that seek my hurt.
