Žalmy 70

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.

Načelniku godbe, pesem Davidova, za spomin. Bog, otet me, Gospod, pomagat mi híti.

2 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.

Osramoté se naj in z rudečico oblijó, kateri iščejo duše moje; zavrnejo se naj in onečastijo, ki se veselé nesreče moje.

3 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.

Umikajo se naj za plačílo sramote svoje, kateri govoré: Prav, prav!

4 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš.

Veselé se naj in radujejo v tebi vsi, ki te iščejo, in govoré naj vedno: Poveličuj se Bog, kateri ljubijo blaginjo tvojo.

5 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.

Jaz pa sem ubožen in potreben, o Bog; híti za voljo mene, in pomoč moja bodi, rešitelj moj; Gospod, ne múdi se.