< Žalmy 70 >

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.
Грэбеште, Думнезеуле, де мэ избэвеште! Грэбеште де-мь ажутэ, Доамне!
2 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.
Сэ рэмынэ де рушине ши ынфрунтаць чей че вор сэ-мь я вяца! Сэ дя ынапой ши сэ рошяскэ чей че-мь дореск пеиря!
3 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.
Сэ се ынтоаркэ ынапой де рушине чей че зик: „Аха! Аха!”
4 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš.
Тоць чей че Те каутэ сэ се веселяскэ ши сэ се букуре ын Тине! Чей че юбеск мынтуиря Та сэ зикэ неынчетат: „Прямэрит сэ фие Думнезеу!”
5 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.
Еу сунт сэрак ши липсит: грэбеште сэ-мь ажуць, Думнезеуле! Ту ешть Ажуторул ши Избэвиторул меу: Доамне, ну зэбови!

< Žalmy 70 >