Žalmy 70

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.

Ki te tino kaiwhakatangi. Na Rawiri, hei whakamahara. Kia hohoro, e te Atua, ki te whakaora i ahau: e Ihowa, hohoro ki te awhina i ahau.

2 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.

Kia whakama, kia pororaru ngatahi te hunga e rapu ana i toku wairua: kia whakahokia ki muri, kia whakama te hunga e hiahia ana kia he ahau.

3 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.

Kia whakahokia ki muri mo to ratou whakama, te hunga e mea ana ki ahau, Ha, ha.

4 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš.

Kia hari, kia koa, ki a koe te hunga katoa e rapu ana i a koe; kia mea tonu te hunga e pai ana ki tau whakaoranga, Kia whakanuia te Atua.

5 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.

Ko ahau ia, he iti, he rawakore; hohoro mai, e te Atua, ki ahau: ko koe toku awhina, toku kaiwhakaora; kaua ra e whakaroa, e Ihowa.