Žalmy 70

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.

Dāvida dziesma, dziedātāju vadonim, par piemiņu. Steidzies, ak Dievs, mani izglābt, ak Kungs, man palīdzēt.

2 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.

Lai top kaunā un kļūst apkaunoti, kas manu dvēseli meklē, lai top atpakaļ dzīti un paliek kaunā, kas priecājās par manu nelaimi.

3 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.

Lai tie griežas atpakaļ sava kauna dēļ, kas saka: Tā, tā!

4 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš.

Iekš Tevis lai priecājās un līksmojās visi, kas Tevi meklē; lai tie, kas Tavu pestīšanu mīļo, vienmēr saka: augsti slavēts ir Dievs.

5 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.

Bet es esmu bēdīgs un nabags; - ak Dievs, steidzies pie manis. Tu esi mans palīgs un mans glābējs, ak Kungs, nekavējies!