Žalmy 70

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.

Au maître-chantre. — De David. — Pour servir de mémorial. O Dieu, daigne me délivrer! Éternel, accours à mon aide!

2 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.

Qu'ils soient confus et qu'ils rougissent, Ceux qui en veulent à ma vie. Qu'ils reculent et soient couverts d'ignominie, Ceux qui souhaitent ma ruine!

3 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.

Que le juste châtiment de leur honte Fasse reculer ceux qui disent: «Ah! Ah!»

4 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš.

Que tous ceux qui te recherchent, Tressaillent d'allégresse et se réjouissent en toi! Et que ceux qui espèrent en ton secours Disent sans cesse: «Gloire soit à Dieu!»

5 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.

Je suis affligé et misérable: O Dieu, hâte-toi de venir à mon secours! Tu es mon aide et mon libérateur: Éternel, ne tarde pas!