Žalmy 70

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.

Jusqu'à la Fin, souvenir de David. Pour que le Seigneur me sauve. Ô Dieu mon secours, hâte-toi de t'approcher. secourir.

2 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.

Qu'ils soient humiliés et confondus, ceux qui cherchent mon âme. Qu'ils soient mis en fuite et couverts de honte, ceux qui me veulent du mal;

3 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.

Qu'ils tournent le dos et soient soudain couverts de honte, ceux qui me disent: Ha! ha!

4 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš.

Que tous ceux qui te cherchent se réjouissent et se complaisent en toi; que ceux qui aiment ton salut disent à jamais: Dieu soit glorifié!

5 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.

Pour moi, je suis indigent et pauvre; ô mon Dieu, secours-moi; tu es mon champion et mon défenseur; Seigneur, ne tarde pas!