< Žalmy 70 >

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.
For the end, by David for a remembrance, that the Lord may save me. Draw near, O God, to my help.
2 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.
Let them be ashamed and confounded that seek my soul: let them be turned backward and put to shame, that wish me evil.
3 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.
Let them that say to me, Aha, aha, be turned back and put to shame immediately.
4 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš.
Let all that seek you exult and be glad in you: and let those that love your salvation say continually, Let God be magnified.
5 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.
But I am poor and needy; O God, help me: you are my helper and deliverer, O Lord, delay not.

< Žalmy 70 >