Žalmy 69

1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

Ki he Takimuʻa ʻi he Sosanimi, ko e Saame ʻa Tevita. ‌ʻE ʻOtua, ke ke fakamoʻui au; he kuo hū ki loto ʻae ngaahi vai ki hoku laumālie.

2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

‌ʻOku ou ngalo hifo ʻi he pela loloto, ʻaia ʻoku ʻikai ha potu ke tuʻu ai: kuo u hoko ki he vai loloto, pea ʻoku lōmakiʻi au ʻe he vai lahi.

3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

Kuo u vaivai ʻi heʻeku tangi: kuo mōmoa hoku kia: ʻoku fakaʻaʻau ʻo ʻosi hoku mata ʻi heʻeku tatali ki hoku ʻOtua.

4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

Ko kinautolu ʻoku fehiʻa kiate au taʻehanoʻuhinga ʻoku nau tokolahi hake ʻi he tuʻoni louʻulu ʻo hoku ʻulu: ko kinautolu ʻoku loto ke fakaʻauha au, ʻaia ko hoku ngaahi fili taʻetotonu, ʻoku nau mālohi; pea ne u toki ʻange ʻaia naʻe ʻikai te u ʻave.

5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

‌ʻE ʻOtua, ʻoku ke ʻiloʻi ʻeku vale; pea ʻoku ʻikai lilo ʻiate koe ʻeku ngaahi angahala.

6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

‌ʻE ʻEiki Sihova ʻoe ngaahi kautau, ʻoua naʻa tuku ke mā ʻakinautolu ʻoku tatali kiate koe koeʻuhi ko au: ʻE ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻoua naʻa puputuʻu ʻakinautolu ʻoku kumi kiate koe koeʻuhi ko au.

7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

He ko e meʻa ʻiate koe kuo u kātaki ai ʻae lauʻikovi; kuo ʻufiʻufi ʻaki hoku mata ʻae mā.

8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

Kuo u hoko ko e muli ki hoku ngaahi kāinga, mo e ʻāuhe ki he fānau ʻa ʻeku faʻē.

9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

He kuo u ʻosiʻosiloto ʻi he fai feinga ki ho fale; pea ko e ngaahi manuki ʻanautolu naʻe manukiʻi koe kuo tō kiate au.

10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

‌ʻI heʻeku tangi, ʻo tautea hoku laumālie ʻaki ʻae ʻaukai, naʻe manukiʻi ai au.

11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

Naʻaku kofuʻaki ʻae tauangaʻa; pea ne u hoko ko honau lumaʻanga.

12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

‌ʻOku lauʻikoviʻi au ʻekinautolu ʻoku nofo ʻi he matapā; pea ʻoku hiva ʻaki au ʻe he kau konā ʻi he kava.

13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

Ka ko au, ʻE Sihova, ʻe aʻu atu kiate koe ʻeku lotu ʻi he ʻaho tuʻumālie: ʻE ʻOtua, ke ke fanongo kiate au ʻi hono lahi fau ʻo hoʻo ʻaloʻofa, ʻi hono moʻoni ʻo hoʻo fakamoʻui.

14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

Fakamoʻui au mei he pela, pea ʻoua naʻa tuku au ke u ngalo hifo: tuku ke fakamoʻui au meiate kinautolu ʻoku fehiʻa kiate au, pea mei he ngaahi vai loloto.

15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

‌ʻOua naʻa tuku ke lōmakiʻi au ʻe he vai lahi, pea ʻoua naʻa folo hifo au ʻe he loloto, pea ʻoua naʻa tāpuni ʻe he luo hono ngutu kiate au.

16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

Fanongo kiate au, ʻE Sihova, he ʻoku lelei hoʻo manavaʻofa: ke ke tafoki mai kiate au ʻo fakatatau ki hono lahi ʻo hoʻo ʻaloʻofa ongongofua.

17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

Pea ʻoua naʻa ke fufū ho fofonga mei hoʻo tamaioʻeiki; he ʻoku ou mamahi: fanongo vave kiate au:

18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

Ke ke ʻunuʻunu mai ke ofi ki hoku laumālie, pea huhuʻi ia: fakamoʻui au koeʻuhi ko hoku ngaahi fili.

19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

Kuo ke ʻiloʻi hoku lauʻikovi, mo ʻeku mā, mo hoku manukia: ʻoku ʻi ho ʻao ʻa hoku ngaahi fili kotoa pē.

20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

Kuo fesiʻi hoku loto ʻe he lauʻikovi pea kuo u fonu ʻi he mamahi: pea naʻaku kumi ki ha niʻihi ke ʻofa mai, ka naʻe ʻikai ha tokotaha; mo e kau fakafiemālie, tā naʻe ʻikai te u ʻilo ha taha.

21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

Naʻa nau foaki foki kiate au ʻae ʻahu ko ʻeku meʻakai; pea ʻi heʻeku fieinu naʻa nau tuku mai ʻae vaimahi ke u inu.

22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

Ke hoko honau keinangaʻanga ko e hele ʻi honau ʻao: mo ia naʻe totonu kenau lelei ai, ke hoko ia ko e tauhele.

23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

Ke fakapoʻuli honau mata, ke ʻoua naʻa nau mamata; pea ke tetetete maʻuaipē honau kongaloto.

24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

Te ke lilingi ho houhau kiate kinautolu, pea puke ʻakinautolu ʻe ho houhau vela.

25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

Tuku ke lala honau nofoʻanga; ke ʻoua naʻa nofo ha tokotaha ʻi honau fale fehikitaki.

26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

He ʻoku nau fakatangaʻi ia ʻaia kuo ke taaʻi; pea ʻoku nau talanoa fakamamahi kiate kinautolu kuo ke tautea.

27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

Fakalahi ʻaki ʻae nunuʻa ʻoe hia ki heʻenau hia: pea ke ʻoua naʻa nau hoko ki hoʻo māʻoniʻoni.

28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

Tuku ke tāmateʻi mei he tohi ʻoe moʻui, pea ʻoua naʻa tohi fakataha ʻakinautolu mo e kau māʻoniʻoni.

29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

Ka ko au ʻoku ou masiva mo mamahi: ʻE ʻOtua, tuku ke hiki ki ʻolunga au ʻe hoʻo fakamoʻui.

30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

Teu fakamālō ki he huafa ʻoe ʻOtua ʻaki ʻae hiva, pea te u hiki hake ia ʻaki ʻae fakafetaʻi.

31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

Pea ʻe fiemālie lahi hake ai ʻa Sihova ʻi he meʻa ni, ʻi he pulu tangata pe ko e pulu ʻoku ai hono nifo mo e ngeʻesi vaʻe.

32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

‌ʻE mamata ki he meʻa ni ʻae angavaivai, pea fiefia ai: pea ʻe moʻui homou loto ʻaia ʻoku kumi ki he ʻOtua.

33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

He ʻoku ongoʻi ʻe Sihova ʻae masiva, pea ʻoku ʻikai te ne manukiʻi ʻene kau pōpula.

34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

Tuku ke fakamālō kiate ia ʻae langi mo māmani, ʻae ngaahi tahi, mo e meʻa kotoa pē ʻoku ngaue ʻi ai.

35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.

Koeʻuhi ʻe fakamoʻui ʻe he ʻOtua ʻa Saione, pea langa ʻae ngaahi kolo ʻo Siuta: koeʻuhi ke nau nofo ʻi ai, ʻo maʻu ia ko honau tofiʻa.

36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.

‌ʻE maʻu foki ia ʻe he hako ʻo ʻene kau tamaioʻeiki: pea ʻe nofo ki ai ʻakinautolu ʻoku ʻofa ki hono huafa.