Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
Sé mi salvador, oh Dios; porque las aguas han llegado, hasta mi cuello.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
Mis pies están profundos en la tierra suave, donde no tengo donde apoyar los pies; He venido a aguas profundas, las olas están fluyendo sobre mí.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
Estoy cansado de mi llanto; mi garganta está ardiendo: mis ojos se desperdician esperando a mi Dios.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Los que me odian sin causa son más numerosos que los pelos de mi cabeza; aquellos que están en mi contra, falsamente deseando mi destrucción, son muy fuertes; Devolví lo que no me habían quitado.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
Oh Dios, ves cuán tonto soy; y mi maldad es clara para ti.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Los que tienen esperanza en ti, no sean avergonzados por mí, oh Jehová Dios de los ejércitos; no sean abatidos por mí los que esperan, oh Dios de Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Por tu amor he soportado ofensas; he sido avergonzado.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
Me he vuelto extraño para mis hermanos, y como un hombre de un país lejano para los hijos de mi madre.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
Estoy ardiendo con pasión por tu casa; y los insultos que han dicho de ti han venido sobre mí.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
Mi amargo llanto y mi falta de alimento se convirtieron en vergüenza.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
Cuando me puse la ropa de luto, dijeron mal de mí.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Soy motivo de admiración para los que tienen autoridad; una canción para aquellos que son dados a la bebida fuerte.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
Pero en cuanto a mí, permíteme orar, oh Señor, en un momento cuando estés complacido; Oh Dios, dame una respuesta en tu gran misericordia, porque tu salvación es segura.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Llévame de las garras del lodo, para que no pueda descender a ella; déjame ser levantado de las aguas profundas.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
No me dejes cubrir por las aguas corrientes; no permitas que las aguas profundas pasen por mi cabeza, y no me dejes encerrar en el inframundo.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Da una respuesta a mis palabras, oh Señor; porque tu misericordia es buena: no escondas de tu siervo tu rostro.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
No me rechaces, porque estoy en problemas; rápidamente dame una respuesta.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Acércate a mi alma, para su salvación: sé mi salvador, por los que están contra mí.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Has visto mi vergüenza, cómo se burlaban de mí y menospreciaron; mis enemigos están todos ante ti.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Mi corazón se rompe con las ofensas, estoy lleno de dolor; Hice una búsqueda para que algunos se apiadaran de mí, pero no había nadie; No tenía quién me consolará.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
Ellos me dieron hiel por mi comida; y vino amargo para mi bebida.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Dejen que su mesa delante de ellos sea para su destrucción; deja que sus fiestas se conviertan en una trampa para ellos.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Sean cegados sus ojos para que no vean; deja que sus cuerpos estén temblando para siempre.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Deja que tu maldición venga sobre ellos; deja que el calor de tu ira los alcance.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Da sus casas a la destrucción, y no haya nadie en sus tiendas.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
Porque son crueles con aquel contra quien está vuelta tu mano; hacen amarga la pena de aquel que es herido por ti.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Su castigo se incremente; que no entren en tu justicia.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Sean quitados sus nombres del libro de los vivientes, que no se numeren con los justos.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
Pero yo soy pobre y estoy lleno de tristeza; déjame ser levantado por tu salvación, oh Señor.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Alabaré el nombre de Dios con una canción; Le daré gloria por lo que ha hecho.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
Esto será más agradable al Señor que un buey o un becerro de pleno crecimiento.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
Los pobres lo verán y se alegrarán: ustedes que son amantes de Dios, dejen que sus corazones tengan vida.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
Porque los oídos del Señor están abiertos a los pobres, y él piensa en sus prisioneros.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Dejen que los cielos y la tierra lo alaben, los mares y todo lo que se mueve en ellos.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
Porque Dios será el salvador de Sión y el edificador de las ciudades de Judá; para que pueda ser su lugar de descanso y herencia.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
La simiente de sus siervos tomará parte en ella, y allí descansan los amantes de su nombre.
