Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
Para el músico jefe. Con la melodía de “Lirios”. Por David. Sálvame, Dios, ¡porque las aguas me han llegado al cuello!
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
Me hundo en el fango profundo, donde no hay punto de apoyo. He llegado a aguas profundas, donde las inundaciones me desbordan.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
Estoy cansado de mi llanto. Tengo la garganta seca. Mis ojos fallan buscando a mi Dios.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Los que me odian sin causa son más que los cabellos de mi cabeza. Los que quieren cortarme, siendo mis enemigos injustamente, son poderosos. Tengo que restaurar lo que no me he llevado.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
Dios, tú conoces mi insensatez. Mis pecados no están ocultos para ti.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
No permitas que se avergüencen por mí los que te esperan, Señor Yahvé de los Ejércitos. No permitas que los que te buscan sean deshonrados por mí, Dios de Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Porque por tu causa, he soportado el reproche. La vergüenza ha cubierto mi cara.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
Me he convertido en un extraño para mis hermanos, un extranjero para los hijos de mi madre.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
Porque el celo de tu casa me consume. Los reproches de los que te reprochan han caído sobre mí.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
Cuando lloré y ayuné, que fue a mi reproche.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
Cuando hice de la arpillera mi vestimenta, Me convertí en un sinónimo para ellos.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Los que se sientan en la puerta hablan de mí. Soy la canción de los borrachos.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
Pero en cuanto a mí, mi oración es para ti, Yahvé, en un tiempo aceptable. Dios, en la abundancia de tu amorosa bondad, respóndeme en la verdad de tu salvación.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Sácame del fango y no dejes que me hunda. Libérame de los que me odian, y de las aguas profundas.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
No dejes que las aguas de la inundación me arrollen, ni dejar que las profundidades me traguen. No dejes que la fosa me cierre la boca.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Respóndeme, Yahvé, porque tu bondad es buena. Según la multitud de tus tiernas misericordias, vuélvete hacia mí.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
No ocultes tu rostro a tu siervo, porque estoy en apuros. ¡Respóndeme rápido!
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Acércate a mi alma y redímela. Rescátame por mis enemigos.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Tú conoces mi oprobio, mi vergüenza y mi deshonra. Mis adversarios están todos ante ti.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Los reproches han quebrantado mi corazón, y estoy lleno de tristeza. Busqué a alguien que se apiadara, pero no había ninguno; para los consoladores, pero no encontré ninguno.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
También me dieron veneno para mi comida. En mi sed, me dieron a beber vinagre.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Que su mesa ante ellos se convierta en una trampa. Que se convierta en una retribución y una trampa.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Que se les oscurezcan los ojos para que no puedan ver. Que sus espaldas estén continuamente dobladas.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Derrama tu indignación sobre ellos. Deja que la ferocidad de tu ira los alcance.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Que su morada quede desolada. Que nadie habite en sus tiendas.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
Porque persiguen al que tú has herido. Cuentan el dolor de aquellos a los que has herido.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Acusarles de un crimen tras otro. No permitas que entren en tu justicia.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Que sean borrados del libro de la vida, y no ser escrito con los justos.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
Pero tengo dolor y angustia. Que tu salvación, Dios, me proteja.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Alabaré el nombre de Dios con un canto, y lo engrandecerá con acción de gracias.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
Esto complacerá más a Yahvé que un buey, o un toro que tiene cuernos y pezuñas.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
Los humildes lo han visto y se alegran. Tú que buscas a Dios, deja que tu corazón viva.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
Porque Yahvé escucha a los necesitados, y no desprecia a su pueblo cautivo.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Que el cielo y la tierra lo alaben; ¡los mares, y todo lo que se mueve en ellos!
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
Porque Dios salvará a Sión y construirá las ciudades de Judá. Se establecerán allí y serán los dueños.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
También los hijos de sus siervos la heredarán. Los que aman su nombre habitarán en él.
