Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
神よねがはくは我をすくひたまへ 大水ながれきたりて我がたましひにまでおよべり
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
われ立止なきふかき泥の中にしづめり われ深水におちいるおほみづわが上をあふれすぐ
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
われ歎息によりてつかれたり わが喉はかわき わが目はわが神をまちわびておとろへぬ
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
故なくしてわれをにくむ者わがかしらの髮よりもおほく謂なくしてわが仇となり我をほろぼさんとするものの勢力つよし われ掠めざりしものをも償はせらる
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
神よなんぢはわが愚なるをしりたまふ わがもろもろの罪はなんぢにかくれざるなり
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
萬軍のヱホバ主よ ねがはくは汝をまちのぞむ者をわが故によりて辱かしめらるることなからしめたまへ イスラエルの神よねがはくはなんぢを求むる者をわが故によりて恥をおはしめらるることなからしめたまへ
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
我はなんぢのために謗をおひ恥はわが面をおほひたればなり
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
われわが兄弟には旅人のごとく わが母の子には外人のごとくなれり
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
そはなんぢの家をおもふ熱心われをくらひ汝をそしるものの謗われにおよべり
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
われ涙をながして食をたち わが霊魂をなげかすれば反てこれによりて謗をうく
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
われ麁布をころもとなししにかれらが諺語となりぬ
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
門にすわる者はわがうへをかたる われは酔狂たるものに謳ひはやされたり
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
然はあれどヱホバよわれは惠のときに汝にいのる ねがはくは神よなんぢの憐憫のおほきによりて汝のすくひの眞實をもて我にこたへたまへ
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
ねがはくは泥のなかより我をたすけいだして沈ざらしめたまへ 我をにくむものより深水よりたすけいだしたまへ
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
大水われを淹ふことなく淵われをのむことなく坑その口をわがうへに閉ることなからしめたまへ
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
ヱホバよねがはくは我にこたへたまへ なんぢの仁慈うるはしければなり なんぢの憐憫はおほしわれに歸りきたりたまへ
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
面をなんぢの僕にかくしたまふなかれ われ迫りくるしめり ねがはくは速かに我にこたへたまへ
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
わがたましひに近くよりて之をあがなひわが仇のゆゑに我をすくひたまへ
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
汝はわがうくる謗とはぢと侮辱とをしりたまへり わが敵はみな汝のみまへにあり
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
譭謗わが心をくだきぬれば我いたくわづらへり われ憐憫をあたふる者をまちたれど一人だになく慰むるものを俟たれど一人をもみざりき
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
かれら苦草をわがくひものにあたへ わが渇けるときに醋をのませたり
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
ねがはくは彼等のまへなる筵は網となり そのたのむ安逸はつひに羂となれ
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
その目をくらくして見しめず その腰をつねにふるはしめたまへ
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
願くはなんぢの忿恚をかれらのうへにそそぎ汝のいかりの猛烈をかれらに追及せたまへ
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
かれらの屋をむなしくせよ その幕屋に人をすまはするなかれ
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
かれらはなんぢが撃たまひたる者をせめ なんぢが傷けたまひたるものの痛をかたりふるればなり
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
ねがはくはれらの不義に不義をくはへてなんぢの義にあづからせ給ふなかれ
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
かれらを生命の册よりけして義きものとともに記さるることなからしめたまへ
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
斯てわれはくるしみ且うれひあり 神よねがはくはなんぢの救われを高處におかんことを
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
われ歌をもて神の名をほめたたへ 感謝をもて神をあがめまつらん
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
此はをうしまたは角と蹄とある力つよき牡牛にまさりてヱホバよろこびたまはん
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
謙遜者はこれを見てよろこべり 神をしたふ者よなんぢらの心はいくべし
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
ヱホバは乏しきものの聲をきき その俘囚をかろしめたまはざればなり
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
天地はヱホバをほめ蒼海とその中にうごくあらゆるものとはヱホバを讃まつるべし
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
神はシオンをすくひユダのもろもろの邑を建たまふべければなり かれらは其處にすみ且これをおのが有とせん
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
その僕のすゑも亦これを嗣その名をいつくしむ者その中にすまん
