Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
A karmesternek. Liliomok szerint. Dávidtól. Segíts engem Isten, mert lélekig hatoltak a vizek.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
Belesülyedtem a mélység iszapjába, s nincs megállhatás; bejutottam vizek mélyeibe és áradat sodort el engem.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
Elfáradtam kiáltásomban, kihevült a torkom, elepedtek szemeim, várván Istenemre.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Többen vannak fejem haj szálainál, kik ok nélkül gyülölöim, számosak a megsemmisítőim, kik hazugul ellenségeim; a mit el nem raboltam, azt kell megtérítenem.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
Isten, te ismered oktalanságomat, és bűneim előtted nincsenek eltitkolva.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Ne szégyenűljenek meg általam a téged remélők, Uram, Örökkévaló, seregek ura; ne piruljanak el általam a téged keresők, Izraél Istene.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Mert éretted viseltem gyalázatot, boritotta szégyen arczomat;
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
elidegenítve lettem testvéreimnek, isméretlenné anyám fiainak.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
Mert a házadért való buzgólkodás megemésztett engem, és gyalázóid gyalázásai én reám estek.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
Bőjtben sírtam lelkemből, gyalázássá lett nekem;
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
öltözetemmé zsákot tettem: lettem nekik példabeszéddé.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Szólnak rólam a kapuban ülők és a borivóknak danái.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
De én – hozzád van az imádságom, Örökkévaló, a kegy idején; Isten, nagy szeretetedben hallgass meg engem üdvöd igazságával.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Ments ki engem a sárból, s ne engedj elsülyednem; hadd menekülök meg gyűlölőimtől s vizek mélyeiből.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Ne sodorjon el a viz áradata s ne nyeljen el a mélység, s ne zárja rám száját a verem.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Hallgass meg, Örökkévaló, mert jó a szereteted, nagy irgalmad szerint fordulj hozzám.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
S ne rejtsd el arczodat szolgádtól; mert megszorultam, gyorsan hallgass meg.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Közeledj lelkemhez, váltsd meg azt, ellenségeim okából válts ki engem.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Te ismered gyalázatomat, szégyenemet és pirulásomat; előtted vannak mind a szorongatóim.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Gyalázat törte meg szívemet és sínylődtem; reméltem megszánást, de nincs, vigasztalókat, de nem találtam.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
Étkemül adtak mérget és szomjamra itattak velem eczetet.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Legyen asztaluk előttük tőrré és a bátorságosaknak csapdává.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Sötétűljenek el szemeik, hogy ne lássanak, és derekukat mindig tántorogtasd meg.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Öntsd ki rájuk haragvásodat, és föllobbant haragod érje utól őket.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Legyen tanyájuk elpusztult, sátraikban ne legyen lakó.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
Mert a kiket te megvertél, üldözték, és megöltjeid fájdalmáról beszélnek.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Tégy bűnt a bűnükre s ne jussanak be igazságodba.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Törültessenek ki az élők könyvéből és igazakkal együtt be ne irassanak.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
Én pedig szegény és szenvedő vagyok; segítséged, oh Isten, ótalmazzon engem.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Hadd dicsérem Isten nevét énekkel és nagynak mondom őt hálaszóval,
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
az jobban tetszik az Örökkévalónak ökörnél, szarvas-patás tuloknál.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
Látták az alázatosak, örülnek; Istent keresők ti, éledjen föl szívetek!
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
Mert hallgat a szűkölködőkre az Örökkévaló, s az ő foglyait nem vetette meg.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Dicsérjék őt ég és föld, tengerek s mind a mi mozog bennök:
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
mert Isten megsegíti Cziónt s fölépíti Jehúda városait, hogy lakjanak ott. és birtokba vegyél;
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
és szolgáinak magzata örökli azt, a kik nevét szeretik, lakoznak benne.
