< Žalmy 69 >

1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
Pour le chef musicien. Sur l'air de « Lilies ». Par David. Sauve-moi, Dieu, car les eaux sont arrivées jusqu'à mon cou!
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
Je m'enfonce dans un bourbier profond, où il n'y a pas de point d'appui. Je suis entré dans des eaux profondes, où les flots me submergent.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
Je suis fatigué de mes pleurs. Ma gorge est sèche. Mes yeux ne cherchent pas mon Dieu.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Ceux qui me haïssent sans raison sont plus nombreux que les cheveux de ma tête. Ceux qui veulent me couper, étant mes ennemis à tort, sont puissants. Je dois restaurer ce que je n'ai pas enlevé.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
Dieu, tu connais ma folie. Mes péchés ne te sont pas cachés.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Que ceux qui t'attendent ne soient pas déshonorés par moi, Seigneur Yahvé des Armées. Ne permets pas que ceux qui te cherchent soient déshonorés par moi, Dieu d'Israël.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Parce qu'à cause de toi, j'ai porté l'opprobre. La honte a recouvert mon visage.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
Je suis devenu un étranger pour mes frères, un étranger pour les enfants de ma mère.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
Car le zèle de ta maison me consume. Les reproches de ceux qui te font des reproches sont tombés sur moi.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
Quand je pleurais et que je je jeûnais, qui était à mon reproche.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
Quand j'ai fait du sac mon vêtement, Je suis devenu un mot d'ordre pour eux.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Ceux qui sont assis à la porte parlent de moi. Je suis la chanson des ivrognes.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
Mais moi, je t'adresse ma prière, Yahvé, au moment opportun. Dieu, dans l'abondance de ta bonté, réponds-moi dans la vérité de ton salut.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Délivre-moi du bourbier, ne me laisse pas m'enfoncer. Laisse-moi être délivré de ceux qui me haïssent, et sortir des eaux profondes.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Ne laisse pas les eaux de l'inondation me submerger, ni laisser les profondeurs m'engloutir. Ne laisse pas la fosse fermer sa bouche sur moi.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Réponds-moi, Yahvé, car ta bonté est bonne. Selon la multitude de vos tendres miséricordes, tournez-vous vers moi.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
Ne cache pas ton visage à ton serviteur, car je suis en détresse. Réponds-moi vite!
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Approche-toi de mon âme et rachète-la. Rançonnez-moi à cause de mes ennemis.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Tu connais mon opprobre, ma honte et mon déshonneur. Mes adversaires sont tous devant vous.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
L'opprobre m'a brisé le cœur, et je suis accablé. J'ai cherché quelqu'un pour avoir pitié, mais il n'y en avait pas; pour des doudous, mais je n'en ai trouvé aucun.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
Ils m'ont aussi donné du poison pour ma nourriture. Dans ma soif, ils m'ont donné du vinaigre à boire.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Que leur table devant eux devienne un piège. Qu'il devienne un châtiment et un piège.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Que leurs yeux soient obscurcis, afin qu'ils ne voient pas. Que leur dos soit continuellement courbé.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Répands sur eux ton indignation. Laisse l'ardeur de ta colère les envahir.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Que leur demeure soit désolée. Que personne n'habite dans leurs tentes.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
Car ils persécutent celui que vous avez blessé. Ils racontent la douleur de ceux que vous avez blessés.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Accusez-les de crime sur crime. Ne les laissez pas entrer dans votre droiture.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Qu'ils soient effacés du livre de vie, et ne pas être écrit avec les justes.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
Mais je suis dans la douleur et la détresse. Que ton salut, Dieu, me protège.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Je louerai le nom de Dieu par un chant, et le magnifieront dans l'action de grâce.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
Il plaira à Yahvé mieux qu'un bœuf, ou un taureau qui a des cornes et des sabots.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
Les humbles l'ont vu, et ils se sont réjouis. Vous qui cherchez Dieu, laissez vivre votre cœur.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
Car Yahvé écoute le pauvre, et ne méprise pas son peuple captif.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Que le ciel et la terre le louent; les mers, et tout ce qui s'y déplace!
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
Car Dieu sauvera Sion, et il bâtira les villes de Juda. Ils s'y installeront et en seront les propriétaires.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
Les enfants de ses serviteurs en hériteront aussi. Ceux qui aiment son nom l'habiteront.

< Žalmy 69 >