Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
To the chief Musician upon Shoshannim, [A Psalm] of David. Save me, O God; for the waters are come in to [my] soul.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
I sink in deep mire, where [there is] no standing: I am come into deep waters, where the floods overflow me.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
I am weary of my crying: my throat is dried: my eyes fail while I wait for my God.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
They that hate me without a cause are more than the hairs of my head: they that would destroy me, [being] my enemies wrongfully, are mighty: then I restored [that] which I took not away.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
O God, thou knowest my foolishness; and my sins are not hid from thee.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Let not them that wait on thee, O LORD God of hosts, be ashamed for my sake: let not those that seek thee be confounded for my sake, O God of Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Because for thy sake I have borne reproach; shame hath covered my face.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
I am become a stranger to my brethren, and an alien to my mother's children.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
For the zeal of thy house hath eaten me up; and the reproaches of them that reproached thee have fallen upon me.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
When I wept, [and chastened] my soul with fasting, that was to my reproach.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
I made sackcloth also my garment; and I became a proverb to them.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
They that sit in the gate speak against me; and I [was] the song of the drunkards.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
But as for me, my prayer [is] to thee, O LORD, [in] an acceptable time: O God, in the multitude of thy mercy hear me, in the truth of thy salvation.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Deliver me out of the mire, and let me not sink: let me be delivered from them that hate me, and out of the deep waters.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Let not the water-flood overflow me, neither let the deep swallow me up, and let not the pit shut her mouth upon me.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Hear me, O LORD; for thy loving-kindness [is] good: turn to me according to the multitude of thy tender mercies.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
And hide not thy face from thy servant; for I am in trouble: hear me speedily.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Draw nigh to my soul, [and] redeem it: deliver me because of my enemies.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Thou hast known my reproach, and my shame, and my dishonor: my adversaries [are] all before thee.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Reproach hath broken my heart; and I am full of heaviness: and I looked [for some] to take pity, but [there was] none; and for comforters, but I found none.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
They gave me also gall for my food; and in my thirst they gave me vinegar to drink.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Let their table become a snare before them: and [that which should have been] for [their] welfare, [let it become] a trap.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Let their eyes be darkened, that they see not; and make their loins continually to shake.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Pour out thy indignation upon them, and let thy wrathful anger take hold of them.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Let their habitation be desolate; [and] let none dwell in their tents.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
For they persecute [him] whom thou hast smitten; and they talk to the grief of those whom thou hast wounded.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Add iniquity to their iniquity: and let them not come into thy righteousness.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Let them be blotted out of the book of the living, and not be written with the righteous.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
But I [am] poor and sorrowful: let thy salvation, O God, set me up on high.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
I will praise the name of God with a song, and will magnify him with thanksgiving.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
[This] also shall please the LORD better than an ox [or] bullock that hath horns and hoofs.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
The humble shall see [this], [and] be glad: and your heart shall live that seek God.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
For the LORD heareth the poor, and despiseth not his prisoners.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Let the heaven and earth praise him, the seas, and every thing that moveth therein.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
For God will save Zion, and will build the cities of Judah: that they may dwell there, and have it in possession.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
The seed also of his servants shall inherit it: and they that love his name shall dwell therein.
