Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
For the leader. On shoshannim. Of David. Save me, O God; for the waters are threatening my life.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
I am sunk in depths of mire, where ground there is none. I am come into deep deep waters, the flood overwhelms me.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
I am weary of crying, my throat is parched, my eyes are wasted with waiting for God.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
More than the hairs of my head are those who wantonly hate me. More than my bones in number are those who are falsely my foes. That which I never robbed, how am I then to restore?
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
O God, you know my folly, my guilt is not hidden from you.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Through me let not any be shamed, who wait for you, Lord God of hosts. Through me let not those be confounded who seek you, O God of Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
It’s in your cause that I have borne taunts, and my face has been covered with shame;
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
I became to my kindred a foreigner, to my mother’s sons a stranger.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
It was zeal for your house that consumed me, and the insults they hurled at you fell upon me.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
When I chastened myself with fasting, they took occasion to taunt me.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
When I put on a garment of sackcloth, they made me the theme of a taunt-song.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Those who sit in the gate make sport of me in the music of drunken songs.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
But I pray to you, Lord, for a time of favor. In your great love answer me; with your loyal help, save me
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
from sinking down in the mire. Lift me out of the deep deep waters,
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
that the rushing flood may not drown me, that the deep may not swallow me up, nor the pit close her mouth upon me.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Answer me, Lord, in your gracious kindness, turn to me in your great compassion.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
Hide not your face from your servant, for I am in trouble; O answer me speedily.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Draw near to me, redeem me; because of my enemies, ransom me.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
You know how I am insulted; in your sight are all my foes.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Insult has broken my heart, past cure are my shame and confusion. For pity I looked – there was none! And for comforters, but I found none.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
Poison they gave me for food, and to slake my thirst they gave vinegar.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
May their table, outspread, be a trap to them, and their peace-offerings be a snare.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
May their eyes be darkened and blind, make them shake without ceasing.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Pour your indignation upon them, let your burning wrath overtake them.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
May their camp be a desolation, in their tents be there none to live.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
For those whom you struck, they persecute, and those whom you wounded, they pain yet more.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Charge them with sin upon sin, may they not be acquitted by you.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
From the book of life be they blotted, may their names not be written with the righteous.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
Lift me, O God, by your help above my pain and misery.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Then will I praise God in song and magnify him with thanksgiving,
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
which shall please the Lord better than ox, or than bullock with horns and hoofs.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
The oppressed shall rejoice at the sight. You who seek after God, let your heart revive.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
For the Lord listens to the poor, he does not despise his prisoners.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Let the heavens and the earth sing his praises, the seas, and all creatures that move in them.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
For God will bring help to Zion, and build up the cities of Judah, his people shall live there in possession.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
His servants’ children shall have it for heritage, and those who love him shall live therein.
