< Žalmy 69 >
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
“For the leader of the music. Upon the Shoshannim. A psalm of David.” Save me, O God! For the waters press in to my very life!
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
I sink in deep mire, where is no standing; I have come into deep waters, and the waves flow over me.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
I am weary with crying; my throat is parched; Mine eyes are wasted, while I wait for my God.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
More numerous than the hairs of my head are they who hate me without reason; Mighty are they who seek to destroy me, being my enemies without cause: I must restore what I took not away.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
O God! thou knowest my offences, And my sins are not hidden from thee!
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Let not them that trust in thee through me be put to shame, O Lord Jehovah, God of hosts! Let not them that seek thee through me be confounded, O God of Israel!
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
For on account of thee do I suffer reproach, And shame covereth my face!
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
I am become a stranger to my brothers; Yea, an alien to my mother's sons.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
For zeal for thy house consumeth me, And the reproaches of them that reproach thee fall upon me.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
When I weep and fast, That is made my reproach;
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
When I clothe myself in sackcloth, Then I become their by-word.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
They who sit in the gate speak against me, And I am become the song of drunkards.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
Yet will I address my prayer to thee, O LORD! May it be in an acceptable time according to thy great goodness! Hear, O God! and afford me thy sure help!
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Save me from the mire, and let me not sink; May I be delivered from my enemies, —from the deep waters!
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Let not the water-flood overflow me; Let not the deep swallow me up, And let not the pit close her mouth upon me!
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Hear me, O LORD! since great is thy loving-kindness; According to the abundance of thy tender mercies look upon me!
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
Hide not thy face from thy servant; I am greatly distressed, O make haste to mine aid!
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Draw near to me, and redeem my life; Deliver me because of my enemies!
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Thou knowest my reproach, and dishonor, and shame; All my adversaries are in thy view!
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Reproach hath broken my heart, and I am full of heaviness; I look for pity, but there is none; For comforters, but find none.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
For my food they give me gall, And in my thirst they give me vinegar to drink.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
May their table be to them a snare; May it be a trap to them, while they are at ease!
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
May their eyes be darkened, that they may not see; And cause their loins continually to shake!
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Pour out upon them thine indignation, And may the heat of thine anger overtake them!
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Let their habitation be desolate, And let none dwell in their tents!
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
For they persecute those whom thou hast smitten, And talk of the pain of those whom thou hast wounded.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Add iniquity to their iniquity, And let them never come into thy favor!
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Let them be blotted out of the book of the living; Let not their names be written with the righteous!
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
But I am poor, and sorrowful: May thine aid, O God! set me on high!
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Then I will praise the name of God in a song; I will give glory to him with thanksgiving.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
More pleasing shall this be to the LORD Than a full-horned and full-hoofed bullock.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
The afflicted shall see, and rejoice; The hearts of them that fear God shall be revived.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
For the LORD heareth the poor, And despiseth not his people in their bonds.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Let the heaven and the earth praise him; The sea, and all that move therein!
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
For God will save Zion, and will build the cities of Judah, That they may dwell therein, and possess it.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
Yea, the posterity of his servants shall possess it, And they that love him shall dwell therein.