Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
For the Leader; upon Shoshannim. A Psalm of David. Save me, O God; for the waters are come in even unto the soul.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
I am sunk in deep mire, where there is no standing; I am come into deep waters, and the flood overwhelmeth me.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
I am weary of my crying; my throat is dried; mine eyes fail while I wait for my God.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
They that hate me without a cause are more than the hairs of my head; they that would cut me off, being mine enemies wrongfully, are many; should I restore that which I took not away?
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
O God, Thou knowest my folly; and my trespasses are not hid from Thee.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Let not them that wait for Thee be ashamed through me, O Lord GOD of hosts; let not those that seek Thee be brought to confusion through me, O God of Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Because for Thy sake I have borne reproach; confusion hath covered my face.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
I am become a stranger unto my brethren, and an alien unto my mother's children.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
Because zeal for Thy house hath eaten me up, and the reproaches of them that reproach Thee are fallen upon me.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
And I wept with my soul fasting, and that became unto me a reproach.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
I made sackcloth also my garment, and I became a byword unto them.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
They that sit in the gate talk of me; and I am the song of the drunkards.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
But as for me, let my prayer be unto Thee, O LORD, in an acceptable time; O God, in the abundance of Thy mercy, answer me with the truth of Thy salvation.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Deliver me out of the mire, and let me not sink; let me be delivered from them that hate me, and out of the deep waters.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Let not the waterflood overwhelm me, neither let the deep swallow me up; and let not the pit shut her mouth upon me.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Answer me, O LORD, for Thy mercy is good; according to the multitude of Thy compassions turn Thou unto me.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
And hide not Thy face from Thy servant; for I am in distress; answer me speedily.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Draw nigh unto my soul, and redeem it; ransom me because of mine enemies.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Thou knowest my reproach, and my shame, and my confusion; mine adversaries are all before Thee.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Reproach hath broken my heart; and I am sore sick; and I looked for some to show compassion, but there was none; and for comforters, but I found none.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
Yea, they put poison into my food; and in my thirst they gave me vinegar to drink.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Let their table before them become a snare; and when they are in peace, let it become a trap.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Let their eyes be darkened, that they see not; and make their loins continually to totter.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Pour out Thine indignation upon them, and let the fierceness of Thine anger overtake them.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Let their encampment be desolate; let none dwell in their tents.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
For they persecute him whom Thou hast smitten; and they tell of the pain of those whom Thou hast wounded.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Add iniquity unto their iniquity; and let them not come into Thy righteousness.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Let them be blotted out of the book of the living, and not be written with the righteous.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
But I am afflicted and in pain; let Thy salvation, O God, set me up on high.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
I will praise the name of God with a song, and will magnify Him with thanksgiving.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
And it shall please the LORD better than a bullock that hath horns and hoofs.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
The humble shall see it, and be glad; ye that seek after God, let your heart revive.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
For the LORD hearkeneth unto the needy, and despiseth not His prisoners.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Let heaven and earth praise Him, the seas, and every thing that moveth therein.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
For God will save Zion, and build the cities of Judah; and they shall abide there, and have it in possession.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
The seed also of His servants shall inherit it; and they that love His name shall dwell therein.
