Žalmy 68
1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
Nǝƣmiqilǝrning bexiƣa tapxurulup oⱪulsun dǝp, Dawut yazƣan küy-nahxa: — Huda ornidin turdi, düxmǝnlirini tiripirǝn ⱪiliwetidu! Uningƣa ɵqmǝnlǝr Uning aldidin bǝdǝr ⱪaqidu!
2 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
Is-tütǝk uqurulƣandǝk, ularni uqurup yoⱪitisǝn, Mom otta eritilgǝndǝk, Rǝzillǝr Hudaning aldida ⱨalak bolidu.
3 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
Biraⱪ ⱨǝⱪⱪaniylar huxallinidu, Ular Huda aldida roⱨlinip, Tǝntǝnǝ ⱪilip xadlinidu.
4 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
Hudaƣa küylǝr eytinglar, Uning namini nahxa ⱪilip yangritinglar; Qɵl-bayawanlarƣa Mingüqigǝ bir yolni kɵtürüp yasanglar; Uning nami «Yaⱨ»dur; Uning aldida xadlininglar.
5 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
Yetimlarƣa ata bolƣuqi, Tul hotunlarning dǝwasini soriƣuqi, Ɵz muⱪǝddǝs makanida turƣan Hudadur.
6 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
Huda ƣeriblarni ɵy-oqaⱪliⱪ ⱪilidu; U mǝⱨbuslarni awatliⱪⱪa qiⱪiridu; Lekin asiylarni ⱪaƣjiraⱪ yǝrdǝ ⱪalduridu.
7 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, (Sélah)
I Huda, Ɵz hǝlⱪingning aldida mangƣiningda, Qɵl-bayawandin ɵtüp sǝpǝr ⱪilƣiningda, (Selaⱨ)
8 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
Hudaning ⱨuzuri aldida, Yǝni Israilning Hudasining ⱨuzuri aldida, Yǝr-jaⱨan tǝwrinip, Asmanlarmu yeƣin yaƣdurdi; Awu Sinay teƣimu tǝwrinip kǝtti.
9 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
Sǝn, i Huda, Ɵz mirasing [bolƣan zemin-hǝlⱪ] üstigǝ hasiyǝtlik bir yamƣur yaƣdurdung; Ular ⱨalsizlanƣanda ularni küqlǝndürdüng.
10 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
Sening baⱪⱪan padang u yǝrgǝ makanlaxti; Meⱨribanliⱪing bilǝn mɵminlǝr üqün tǝyyarliⱪ ⱪilding, i Huda!
11 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
Rǝb ǝmr ⱪildi; Uni jakarliƣuqi ⱪiz-ayallar nemidegǝn zor bir ⱪoxundur!
12 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
«Padixaⱨlar ⱨǝm ⱪoxunliri bǝdǝr ⱪeqixti, bǝdǝr ⱪeqixti!» — [deyixti]; Ɵydǝ olturƣan ⱪiz-ayallar bolsa oljilarni bɵlixiwalidu;
13 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
Silǝr ⱪoy baⱪⱪanda padilar arisida yatⱪan bolsanglarmu, Zemininglar ǝmdi ⱪanatliriƣa kümüx sǝpkǝn, Pǝyliri parⱪiraⱪ altun bilǝn bezǝlgǝn pahtǝktǝk bolidu;
14 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
Ⱨǝmmigǝ Ⱪadir Huda padixaⱨlarni zeminda tiripirǝn ⱪiliwǝtkǝndǝ, Yǝr Zalmon teƣidiki ⱪardǝk aⱪirip kǝtti.
15 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
Baxan teƣi ⱪudrǝtlik bir taƣ, Baxan teƣi egiz qoⱪⱪiliri kɵp bir taƣdur;
16 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
Əy egiz qoⱪⱪiliⱪ taƣlar, Nemǝ üqün Huda Ɵz makani ⱪilixni haliƣan taƣⱪa ⱨǝsǝt bilǝn ⱪaraysilǝr? Dǝrwǝⱪǝ, Pǝrwǝrdigar xu taƣda mǝnggü turidu!
17 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
Hudaning jǝng ⱨarwiliri tümǝn-tümǝn, Milyon-milyondur; Rǝb ular arisida turidu; Sinay teƣidiki muⱪǝddǝs jayda turidu.
18 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
Sǝn yuⱪiriƣa kɵtürüldung, Insanlarni tutⱪun ⱪilƣuqilarni Ɵzüng ǝsir ⱪilip elip kǝtting; Yaⱨ Huda ularning arisida turuxi üqün, Ⱨǝtta asiyliⱪ ⱪilƣanlar [arisida turuxi] üqünmu, Sǝn insan arisida turup iltipatlarni ⱪobul ⱪilding.
19 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. (Sélah)
Rǝb mǝdⱨiyilǝnsun; Qünki U ⱨǝr küni yüklirimizni kɵtürmǝktǝ; Yǝni nijatliⱪimiz bolƣan Tǝngri! (Selaⱨ)
20 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
Bizning Tǝngrimiz birdinbir nijatkar Tǝngridur; Rǝbgǝ, yǝni Pǝrwǝrdigarƣila, ɵlümgǝ baƣliⱪ ixlar tǝwǝdur.
21 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
Bǝrⱨǝⱪ, Huda Ɵz düxmǝnlirining bexini yaridu, Ɵz gunaⱨlirida dawamliⱪ ketiweridiƣanlarning qaqliⱪ kallisini U qaⱪidu.
22 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
Rǝb mundaⱪ dedi: «[Ɵz hǝlⱪimni] Baxan diyaridinmu, Dengizlarning qongⱪur jayliridinmu ⱪayturup kelimǝn;
23 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
Xundaⱪ ⱪilip [sǝn hǝlⱪim]ning puti ⱪanƣa, Yǝni düxmǝnliringning ⱪeniƣa milinidu, Itliringning tili buningdinmu nesiwisini [yalaydu]».
24 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
Ular Sening mangƣanliringni kɵrdi, i Huda; Yǝni mening Ilaⱨim, mening Padixaⱨimning muⱪǝddǝs jayiƣa kirip mangƣanlirini kɵrdi;
25 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
Aldingda munajatqilar, kǝyningdǝ qalƣuqilar mangdi, Otturisida dapqi ⱪizlar bar idi:
26 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
«Jamaǝtlǝrdǝ Huda Rǝbgǝ tǝxǝkkür-mǝdⱨiyǝ eytinglar, — I Israil bulaⱪliridin qiⱪⱪanlar!» — deyixti.
27 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
U yǝrdǝ ularning baxlamqisi bolƣan kiqik Binyamin ⱪǝbilisi mangidu; Yǝⱨuda ǝmirliri, zor bir top adǝmlǝr, Zǝbulunning ǝmirliri, Naftalining ǝmirlirimu bar.
28 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
Sening Hudaying küqüngni buyrup bekitkǝn; Ɵzüng biz üqün ⱪilƣiningni mustǝⱨkǝmligǝysǝn, i Huda!
29 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
Yerusalemdiki muⱪǝddǝs ibadǝthanang wǝjidin, Padixaⱨlar Sanga atap ⱨǝdiyǝlǝrni elip kelidu;
30 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
Aⱨ, ⱨeliⱪi ⱪomuxluⱪtiki [yirtⱪuq] janiwarni, Küqlüklǝrning topini, Taipilǝrdiki torpaⱪlarnimu ǝyibligǝysǝn; Andin ularning ⱨǝrbiri kümüx tǝnggilǝrni ǝkilip Sanga tiz püküxidu; Uruxhumar hǝlⱪlǝrni tiripirǝn ⱪiliwǝtkǝysǝn!
31 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
Mɵtiwǝr ǝlqilǝr Misirdin kelidu, Efiopiyǝ bolsa Hudaƣa ⱪarap ⱪollirini tezdin kɵtüridu.
32 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, (Sélah)
I yǝr yüzidiki ǝl-yurtlar, Hudani nahxa bilǝn mǝdⱨiyilǝnglar; Rǝbni mǝdⱨiyilǝp küylǝrni eytinglar! (Selaⱨ)
33 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
Asmanlarning üstigǝ, Ⱪǝdimdin bar bolƣan asmanlarning üstigǝ Mingüqi toƣruluⱪ küy eytinglar! Mana, U awazini anglitidu, Uning awazi küqlüktur!
34 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
Hudani küqlük dǝp bilip jakarlanglar, Uning ⱨǝywisi Israil üstidǝ, Uning küqi bulutlarda turidu;
35 Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.
I Huda, muⱪǝddǝs jayliringdin sürlük kɵrünisǝn! Israilning birdinbir Tǝngrisi! Hǝlⱪⱪǝ küq-ⱪudrǝt bǝrgüqi bolsa, Udur! Hudaƣa tǝxǝkkür-mǝdⱨiyǝ oⱪulsun!
