Žalmy 68
1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
Ki he Takimuʻa, ko e Saame pe ko e Hiva ʻa Tevita. Ke tuʻu hake ʻae ʻOtua, tuku ke veteki hono ngaahi fili: tuku ke puna foki mei hono ʻao ʻakinautolu ʻoku fehiʻa kiate ia.
2 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
Hangē ko e vilingia ʻo mole ʻae kohu, ke pehē pe hono vilingia ʻakinautolu: hangē ko e pulu ʻoku vela ʻo vai ʻi he afi, ke ʻauha pehē pe ʻae kau angahala ʻi he ʻao ʻoe ʻOtua.
3 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
Ka ʻe tuku ke fiefia ʻae māʻoniʻoni; ke nekeneka ʻakinautolu ʻi he ʻao ʻoe ʻOtua: ʻIo, ke fiefia lahi ʻaupito ʻakinautolu.
4 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
Hiva ki he ʻOtua, hiva fakamālō ki hono huafa: fakaongoongolelei ia ʻoku hāʻele ʻi he ngaahi toafa ʻi hono huafa ko SIHOVA, pea fiefia ʻi hono ʻao.
5 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
Ko e tamai ʻae ʻOtua ki he tamai mate, mo e fakamaau ia ʻi hono ʻafioʻanga māʻoniʻoni, ki he kau fefine kuo mate honau husepāniti.
6 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
ʻOku ʻai ʻe he ʻOtua ʻae kau paea ʻi he ngaahi fale: ʻoku ne ʻomi kituʻa ʻakinautolu kuo haʻi ʻaki ʻae ukamea fihifihi: ka ʻoku nofo ʻae kau angatuʻu ʻi he fonua mōmoa.
7 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, (Sélah)
ʻE ʻOtua, ʻi hoʻo muʻomuʻa atu ki ho kakai, ʻi hoʻo hāʻele ʻi he toafa; (Sila)
8 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
Naʻe ngalulu ʻa māmani, pea ngangana mo e ngaahi langi foki ʻi he ʻao ʻoe ʻOtua: ʻio, naʻe ngaueue ʻa Sainai ʻi he ʻao ʻoe ʻOtua, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli.
9 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
ʻE ʻOtua, naʻa ke tuku hifo ʻae ʻuha lahi, ʻaia naʻa ke fakamālohi ʻaki ho tofiʻa, ʻi heʻene vaivai.
10 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
Naʻe nofo ki ai ʻa ho kakai: ʻE ʻOtua, kuo ke tokonaki ʻi hoʻo angalelei ki he masiva.
11 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
Naʻe foaki mai ʻe he ʻEiki ʻae folofola pea naʻe tokolahi ʻakinautolu naʻe fakahā ia.
12 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
“Naʻe hola vave ʻae ngaahi tuʻi ʻoe kautau:” pea naʻe tufa ʻae vete ʻe he fefine naʻe nofo ʻo leʻo.
13 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
Neongo hoʻomou nofo ʻi he lotolotonga ʻoe ngaahi kulo, ka temou hangē ko e kapakau ʻoe lupe ʻoku ʻufiʻufi ʻaki ʻae siliva, mo hono fulufulu ko e koula melomelo.
14 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
ʻI he veteki ʻi ai ʻe he Māfimafi ʻae ngaahi tuʻi, naʻe hinehina ia ʻo hangē ko e ʻuha hinehina ʻi Salimoni.
15 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
Ko e moʻunga ʻoe ʻOtua ʻoku hangē ko e moʻunga ko Pesani; ko e moʻunga māʻolunga ʻo hangē ko e moʻunga ko Pesani,
16 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
Ko e hā ʻoku mou hopohopo ai, ʻakimoutolu ko e ngaahi moʻunga māʻolunga? Ko e moʻunga eni ʻoku fili ʻe he ʻOtua ke nofo ki ai; ʻio, ʻe nofo ki ai ʻa Sihova ʻo taʻengata.
17 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
Ko e ngaahi saliote ʻae ʻOtua ʻoku ua mano, ʻio, ko e ngaahi toko afe ʻoe ʻāngelo: ʻoku ʻiate kinautolu ʻae ʻEiki, ʻio, ʻo hangē ko ʻene ʻi Sainai, ʻi he potu māʻoniʻoni.
18 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
Kuo ke hāʻele hake ki ʻolunga, kuo u angatuʻu foki, koeʻuhi ke nofo kiate kinautolu ʻa Sihova ko e ʻOtua.
19 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. (Sélah)
Fakafetaʻi ki he ʻEiki, ʻaia ʻoku ne hili kiate kitautolu ʻae kavenga ʻoe meʻa lelei ʻi he ʻaho kotoa pē, ʻio, ko e ʻOtua ʻo hotau fakamoʻui. (Sila)
20 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
Ko ia, ko hotau ʻOtua ko e ʻOtua ia ʻoe fakamoʻui; pea ʻoku ʻia Sihova ko e ʻEiki ʻae moʻui mei he mate.
21 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
Ka ʻe taaʻi ʻe he ʻOtua ʻae ʻulu ʻo hono ngaahi fili, mo e tumuʻaki fulufulu ʻo ia ʻoku ʻalu pē ʻi heʻene ngaahi talangataʻa.
22 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
Naʻe pehē ʻe he ʻEiki, “Te u toe ʻomi mei Pesani, te u toe ʻomi hoku kakai mei he loloto ʻo e ngaahi tahi.
23 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
Koeʻuhi ke kulokula ho vaʻe ʻi he toto ʻo ho ngaahi fili, pea mo e ʻelelo ʻo hoʻo fanga kulī ʻi ai.”
24 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
Kuo nau mamata ki ho ngaahi hāʻeleʻanga, ʻE ʻOtua; ʻio, ko e ngaahi hāʻeleʻanga ʻo hoku ʻOtua, mo hoku Tuʻi, ʻi he faletapu.
25 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
ʻOku muʻomuʻa ʻae kau hiva, pea hoko mo e kau pulotu tā mālie ʻoe ngaahi meʻa faiva; pea ʻoku ʻiate kinautolu ʻae kau taʻahine ʻoku tā ʻae lali iiki.
26 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
“Mou fakafetaʻi ki he ʻOtua ʻi he ngaahi fakataha, ʻio, ki he ʻEiki, ʻakimoutolu mei he matavai ʻo ʻIsileli.”
27 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
ʻOku ʻi ai ʻa Penisimani siʻi mo honau pule, ʻae houʻeiki ʻo Siuta mo ʻenau fakataha, mo e houʻeiki ʻo Sepuloni, pea mo e houʻeiki ʻo Nafitali.
28 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
Ko ho ʻOtua kuo ne tuʻutuʻuni ho mālohi: ke ke fakamālohi, ʻE ʻOtua, ʻaia naʻa ke fai kiate kimautolu.
29 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
Ko e meʻa ʻi ho faletapu ʻi Selūsalema, ʻe ʻomi ai ʻe he ngaahi tuʻi ʻae ngaahi meʻaʻofa kiate koe.
30 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
Ke ke tautea ʻae fanga manu ʻoe vao kaho, ʻae fuʻu tokolahi ʻoe fanga pulu tangata, mo e ngaahi ʻuhikiʻi pulu ʻoe kakai, ke ʻoua kenau fakavaivai ʻakinautolu ʻaki ʻae ngaahi konga siliva: ke ke veteki ʻae kakai ʻoku manako ki he tau.
31 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
ʻE haʻu ʻae ngaahi houʻeiki mei ʻIsipite; ʻe mafao vave atu ʻae nima ʻo ʻItiopea ki he ʻOtua.
32 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, (Sélah)
ʻAe ngaahi puleʻanga ʻo māmani, mou hiva ki he ʻOtua; hiva ʻaki ʻae fakamālō ki he ʻEiki: (Sila)
33 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
Kiate ia ʻoku heka ki he langi ʻoe ngaahi langi, ʻaia naʻe ʻi muʻa pe; vakai, ʻoku ne fakaongo atu hono leʻo, pea ko e leʻo māfimafi ia.
34 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
Mou tuku ki he ʻOtua ʻae mālohi: ʻoku ʻi ʻolunga ʻi ʻIsileli ʻa hono nāunau, mo ʻene māfimafi ʻoku ʻi he ngaahi langi.
35 Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.
ʻE ʻOtua, ʻoku fakamanavahē ko e ʻituʻa ʻi ho ngaahi faletapu: ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli ko ia ʻoku ne foaki ʻae mālohi mo e faʻa fai ki hono kakai. Fakafetaʻi ki he ʻOtua.
