Žalmy 68
1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
Ustaæe Bog, i rasuæe se neprijatelji njegovi, i pobjeæi æe od lica njegova koji mrze na nj.
2 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
Ti æeš ih razagnati kao dim što se razgoni; kao što se vosak topi od ognja, tako æe bezbožnici izginuti od lica Božijega.
3 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
A pravednici æe se veseliti, radovaæe se pred Bogom, i slaviti u radosti.
4 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
Pojte Bogu, popijevajte imenu njegovu; ravnite put onome što ide preko pustinje; Gospod mu je ime, radujte mu se.
5 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
Otac je sirotama i sudija udovicama Bog u svetome stanu svom.
6 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
Bog samcima daje zadrugu, sužnje izvodi na mjesta obilna, a nepokorni žive gdje je suša.
7 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, (Sélah)
Bože! kad si išao pred narodom svojim, kad si išao preko pustinje,
8 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
Zemlja se tresijaše, i nebo se rastapaše od lica Božijega, i ovaj Sinaj od lica Boga, Boga Izrailjeva.
9 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
Blagodatni si dažd izlivao, Bože, i kad iznemagaše dostojanje tvoje, ti si ga krijepio.
10 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
Stado tvoje življaše ondje; po dobroti svojoj, Bože, ti si gotovio hranu jadnome.
11 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
Gospod daje rijeè; glasnika veliko je mnoštvo.
12 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
Carevi nad vojskama bježe, bježe, a koja sjedi doma, dijeli plijen.
13 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
Smirivši se u svojim krajevima, vi ste kao golubica, kojoj su krila posrebrena a perje joj se zlatni.
14 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
Kad je svemoguæi rasipao careve na ovoj zemlji, ona se blistaše kao snijeg na Selmonu.
15 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
Gora je Vasanska gora Božija; gora je Vasanska gora humovita.
16 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
Zašto gledate zavidljivo, gore humovite? Evo gora, na kojoj omilje Bogu živjeti, i na kojoj æe Gospod živjeti dovijeka.
17 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
Kola Božijih ima (sila) tisuæe tisuæa. Meðu njima je Gospod, Sinaj u svetinji.
18 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
Ti si izašao na visinu, doveo si roblje, primio darove za ljude, a i za one koji se protive da ovdje nastavaš, Gospode Bože!
19 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. (Sélah)
Blagosloven Gospod svaki dan! Ako nas ko pretovara, Bog nam pomaže.
20 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
Ovaj je Bog naš Bog spasitelj, u vlasti su Gospodu vrata smrtna.
21 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
Gospod satire glavu neprijateljima svojim i vlasato tjeme onoga koji ostaje u bezakonju svojem.
22 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
Reèe Gospod: od Vasana æu dovesti, dovešæu iz dubine morske,
23 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
Da ti ogrezne noga u krvi neprijateljskoj i jezik pasa tvojih da je liže.
24 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
Vidješe kako ideš, Bože, kako sveto ide Bog moj, car moj.
25 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
Naprijed iðahu pjevaèi, za njima sviraèi sred djevojaka s bubnjima:
26 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
“Na saboru blagosiljajte Gospoda Boga, koji ste iz izvora Izrailjeva!”
27 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
Ondje mladi Venijamin, starješina njihov; knezovi Judini, vladaoci njihovi; knezovi Zavulonovi, knezovi Neftalimovi.
28 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
Bog tvoj darovao ti je silu. Utvrdi, Bože, ovo što si uèinio za nas!
29 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
U crkvi tvojoj, u Jerusalimu, carevi æe prinositi dare.
30 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
Ukroti zvijer u ritu, kod volova s teocima naroda, da bi popadali pred tobom sa šipkama srebra; raspi narode koji žele bojeve.
31 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
Doæi æe vlastela iz Misira, Etiopija æe pružiti ruke svoje k Bogu.
32 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, (Sélah)
Carstva zemaljska, pojte Bogu, popijevajte Gospodu,
33 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
Koji sjedi na nebesima nebesa iskonskih. Evo grmi glasom jakim.
34 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
Dajte slavu Bogu; velièanstvo je njegovo nad Izrailjem i (sila) njegova na oblacima.
35 Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.
Divan si, Bože, u svetinji svojoj! Bog Izrailjev daje silu i krjepost narodu. Blagosloven Bog!
