Žalmy 66
1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
Ki he Takimuʻa, ko e Hiva pe ko e Saame. Mou kalanga fiefia ki he ʻOtua, ʻae fonua kotoa pē:
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
Hiva ʻaki ʻae ongoongolelei ʻo hono huafa: fakaongoongolelei ʻae fakamālō kiate ia.
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
Mou pehē ki he ʻOtua, “ʻOku ke fakamanavahē koe ʻi hoʻo ngaahi ngāue! Ko e meʻa ʻi hono lahi ʻo hoʻo māfimafi ʻe fakamoʻulaloa ai ʻekinautolu ʻe ho ngaahi fili kiate koe.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
ʻE hū ʻa māmani kotoa pē kiate koe, ʻonau hiva kiate koe; te nau hiva ki ho huafa.” (Sila)
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
Haʻu ʻo mamata ki he ngaahi ngāue ʻae ʻOtua: ʻoku fakamanavahē ia ʻi heʻene ngāue ki he ngaahi fānau ʻae tangata.
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
Naʻa ne liliu ʻae tahi ko e fonua mōmoa: naʻa nau ʻalu ʻi he fuʻu vaitafe ʻi honau vaʻe: naʻa tau fiefia ʻiate ia ʻi ai.
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
ʻOku pule ia ʻi heʻene māfimafi ʻo taʻengata; ʻoku vakai ʻe hono fofonga ki he ngaahi puleʻanga: ʻoua naʻa hiki hake ʻakinautolu ʻe he kau angatuʻu. (Sila)
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
ʻAkimoutolu ʻae kakai, mou fakafetaʻi ki hotau ʻOtua, pea fai ke ongo ʻae leʻo ʻoe fakamālō kiate ia:
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
ʻAia ʻoku ne poupou hotau laumālie ʻi he moʻui, pea ʻikai tuku hotau vaʻe ke ngaue.
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
He kuo ke ʻiloʻi ʻakimautolu, ʻE ʻOtua: kuo ke ʻahiʻahiʻi ʻakimautolu, ʻo hangē ko e ʻahiʻahiʻi ʻoe siliva.
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
Naʻa ke ʻomi ʻakimautolu ki he kupenga; naʻa ke ʻai ʻae mahaki ki homau kongaloto.
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
Naʻa ke tuku ke laka ʻae kakai ʻi homau ʻulu; naʻa mau ʻalu pe ʻi he afi mo e vai: ka naʻa ke ʻomi ʻakimautolu ki he potu mahu.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
Te u hū ki ho fale mo e ngaahi feilaulau tutu: te u ʻatu kiate koe ʻo hangē ko ʻeku ngaahi fuakava,
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
ʻAia kuo ongo atu mei hoku loungutu, pea lea ʻaki ʻe hoku ngutu, ʻi heʻeku ʻi he mamahi.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
Te u ʻatu kiate koe ʻae ngaahi feilaulau tutu ʻae fanga manu sino, mo e meʻa namu kakala ʻoe fanga sipitangata; te u ʻatu ʻae fanga pulu mo e fanga kosi. (Sila)
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
Haʻu ʻo fanongo, ʻakimoutolu kotoa pē ʻoku manavahē ki he ʻOtua, pea te u fakahā ʻaia kuo ne fai ki hoku laumālie.
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
Naʻaku tangi kiate ia ʻaki hoku ngutu, pea naʻe fakamālō ʻa hoku ʻelelo kiate ia.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
Kapau te u tokanga ki he kovi ʻi hoku loto, ʻe ʻikai fanongo ʻae ʻEiki kiate au:
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
Ka ko e moʻoni kuo ongoʻi au ʻe he ʻOtua; naʻe tokanga ia ki he leʻo ʻo ʻeku lotu.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
Fakafetaʻi ki he ʻOtua, ʻaia naʻe ʻikai te ne liʻaki ʻeku lotu, pe ko ʻene ʻaloʻofa ʻiate au.
