Žalmy 66
1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
En Psalmvisa, till att föresjunga. Fröjdens Gudi, all land.
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
Lofsjunger, till att ära hans Namn; priser honom härliga.
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
Säger till Gud: Huru underliga äro dina gerningar! Dinom fiendom skall fela för dine stora magt.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
All land tillbedje dig, och lofsjunge dig; lofsjunge dino Namne. (Sela)
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
Kommer och ser uppå Guds verk; den så underlig är i sina gerningar, ibland menniskors barn.
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
Han förvandlar hafvet uti det torra, så att man till fot öfver vattnet går. Dess fröjde vi oss i honom.
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
Han är rådandes med sine kraft evinnerliga; hans ögon skåda på folken. De affällige skola icke kunna upphäfva sig. (Sela)
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
Lofver, I folk, vår Gud; låter hans lof vidt hördt varda;
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
Den våra själ vid lif behåller, och låter våra fötter icke slinta.
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
Ty, Gud, du hafver försökt oss, och pröfvat oss, såsom silfver pröfvadt varder.
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
Du hafver fört oss uti häktelse; du hafver lagt en tunga på våra länder.
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
Du hafver låtit komma menniskor öfver vårt hufvud. Vi äre komne i eld och i vatten; men du hafver utfört oss, och vederqvickt oss.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
Derföre vill jag med bränneoffer gå in uti ditt hus, och betala dig mina löften;
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
Såsom jag mina läppar upplåtit hafver, och min mun talat hafver, i mine nöd.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
Jag vill göra dig fet bränneoffer af brändom vädrom; jag vill offra oxar och bockar. (Sela)
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
Kommer hit, hörer till, alle I som Gud frukten; jag vill förtälja, hvad han mine själ gjort hafver.
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
Till honom ropade jag med min mun, och prisade honom med mine tungo.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
Om jag något orätt förehade i mitt hjerta, så, vorde Herren mig ej hörandes.
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
Derföre hörer mig Gud, och aktar uppå min bön.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
Lofvad vare Gud, den mina bön icke förkastar, eller vänder sina godhet ifrå mig.
