Žalmy 66
1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
Покликни Богу, сва земљо!
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
Запевајте славу имену Његовом, дајте Му хвалу и славу.
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
Реците Богу: Како си страшан у делима својим! Ради велике силе Твоје ласкају Ти непријатељи Твоји.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
Сва земља нек се поклони Теби и поје Теби, нека поје имену Твом.
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
Ходите и видите дела Бога страшног у делима својим над синовима људским.
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
Он је претворио море у сухоту, преко реке пређосмо ногама; онде смо се веселили о Њему;
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
Влада силом својом увек, очи Његове гледају на народе. Бунтовници, да се нисте подигли!
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
Благосиљајте, народи, Бога нашег, и гласите хвалу Њему.
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
Он је даровао души нашој живот, и није дао да поклизне нога наша.
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
Ти си нас окушао, Боже, претопио си нас, као сребро што се претапа.
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
Увео си нас у мрежу, метнуо си бреме на леђа наша.
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
Дао си нас у јарам човеку, уђосмо у огањ и у воду; али си нас извео на одмор.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
Ући ћу у дом Твој са жртвама што се сажижу, извршићу Ти завете своје,
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
Које рекоше уста моја, и каза језик мој у тескоби мојој.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
Жртве паљенице претиле ћу ту принети с димом од претилине овнујске, принећу Ти теоце с јарићима.
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
Ходите, чујте сви који се бојите Бога, ја ћу вам казати шта је учинио души мојој.
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
К Њему завиках устима својим, и језиком својим прославих Га.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
Да сам видео у срцу свом безакоње, не би ме услишио Господ.
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
Али Бог услиши, прими глас мољења мог.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
Благословен Бог, који не одврже молитве моје и не остави ме без милости своје!
