Žalmy 66
1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
Til sangmesteren; en sang, en salme. Rop med fryd for Gud, all jorden!
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
Syng ut hans navns ære, gi ham ære til hans pris!
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
Si til Gud: Hvor forferdelige er dine gjerninger! For din store makts skyld skal dine fiender hykle for dig.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
All jorden skal tilbede dig og lovsynge dig, de skal lovsynge ditt navn. (Sela)
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
Kom og se Guds gjerninger! Han er forferdelig i gjerning mot menneskenes barn.
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
Han gjorde havet om til tørt land, gjennem strømmen gikk de til fots; der gledet vi oss i ham.
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
Han hersker med sitt velde evindelig, hans øine gir akt på hedningene; de gjenstridige må ikke ophøie sig. (Sela)
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
I folkeslag, lov vår Gud og forkynn hans pris med høi røst,
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
han som holdt vår sjel i live og ikke lot vår fot vakle!
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
For du prøvde oss, Gud, du renset oss, likesom de renser sølv.
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
Du førte oss inn i et garn, du la en trykkende byrde på våre lender.
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
Du lot mennesker fare frem over vårt hode; vi kom i ild og i vann. Men du førte oss ut til vederkvegelse.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
Jeg vil gå inn i ditt hus med brennoffer, jeg vil gi dig det jeg har lovt,
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
det som gikk over mine leber, og som min munn talte i min nød.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
Jeg vil ofre dig brennoffere av fett kveg med duft av værer; jeg vil ofre okser tillikemed bukker. (Sela)
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
Kom, hør, alle I som frykter Gud; jeg vil fortelle hvad han har gjort mot min sjel.
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
Til ham ropte jeg med min munn, og lovsang var under min tunge.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
Hadde jeg urett for øie i mitt hjerte, så vilde Herren ikke høre.
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
Men Gud har hørt, han har aktet på mitt bønnerop.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
Lovet være Gud, som ikke avviste min bønn og ikke tok sin miskunnhet fra mig!
