< Žalmy 65 >
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
Al Músico principal: Salmo: Cántico de David. A TI es plácida la alabanza en Sión, oh Dios: y á ti se pagarán los votos.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
Tú oyes la oración: á ti vendrá toda carne.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Palabras de iniquidades me sobrepujaron: [mas] nuestras rebeliones tú las perdonarás.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Dichoso el que tú escogieres, é hicieres llegar [á ti], para que habite en tus atrios: seremos saciados del bien de tu casa, de tu santo templo.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
Con tremendas cosas, en justicia, nos responderás tú, oh Dios de nuestra salud, esperanza de todos los términos de la tierra, y de los más remotos [confines] de la mar.
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
[Tú], el que afirma los montes con su potencia, ceñido de valentía:
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
El que amansa el estruendo de los mares, el estruendo de sus ondas, y el alboroto de las gentes.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
Por tanto los habitadores de los fines [de la tierra] temen de tus maravillas. Tú haces alegrar las salidas de la mañana y de la tarde.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Visitas la tierra, y la riegas: en gran manera la enriqueces con el río de Dios, lleno de aguas: preparas el grano de ellos, cuando así la dispones.
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Haces se empapen sus surcos, haces descender sus canales: ablándasla con lluvias, bendices sus renuevos.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Tú coronas el año de tus bienes; y tus nubes destilan grosura.
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
Destilan sobre las estancias del desierto; y los collados se ciñen de alegría.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Vístense los llanos de manadas, y los valles se cubren de grano: dan voces de júbilo, y aun cantan.