< Žalmy 65 >
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
A Ti te corresponde la alabanza en Sion, oh ʼElohim. A Ti se pagará el voto.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
Tú escuchas la oración. A Ti acudirá todo hombre.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Las palabras de iniquidad prevalecen contra mí. Tú perdonas nuestras transgresiones.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Inmensamente feliz es aquél a quien Tú escoges Y acercas a Ti para que viva en tus patios. Seremos saciados con la abundancia de tu Casa, de tu santo Templo.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
Nos responderás con tremendas proezas de justicia, Oh ʼElohim de nuestra salvación. ¡Tú eres la Esperanza de todos los confines de la tierra, Y del más lejano mar!
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
Tú, el que afirmas las montañas con tu fortaleza, Atado con valentía.
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
El que calma el estruendo de los mares, El estruendo de sus olas, Y el alboroto de las naciones.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
Los que viven en los confines se asombran de tus maravillas. Tú haces clamar con júbilo al alba y al ocaso.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Visitas la tierra y la inundas. La enriqueces muchísimo. El torrente de ʼElohim está lleno de agua. Preparas el grano de ellos Porque así Tú preparas la tierra.
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Inundas sus surcos, Haces descender el agua en sus canales, Ablandas sus terrones, Y bendices sus brotes.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Coronas el año con generosidad, Y tus sendas destilan sustancia.
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
Gotean los pastizales del desierto, Y las colinas se atan con regocijo.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Los prados se cubren de rebaños, Los valles se cubren de grano. Dan gritos de júbilo y cantan.