Žalmy 65
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
Al maestro de coro. Salmo de David. Himno. A Ti, oh Dios, es debida la alabanza en Sión, y a Ti se han de cumplir los votos.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
A Ti, que oyes las plegarias, a Ti irá toda carne, a causa de los pecados.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Prevalecen contra nosotros nuestras iniquidades, mas Tú las perdonas.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Dichoso aquel a quien Tu elijas y atraigas, para que habite en tus atrios. Nos hartaremos de los bienes de tu casa y de la santidad de tu Templo.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
En tu justicia nos escuchas con estupendas señales, oh Dios salvador nuestro, esperanza de todos los confines de la tierra y de los más lejanos mares.
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
Con tu fuerza consolidas los montes, revestido de poder.
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
Sosiegas el furor de los mares, el estruendo de sus ondas y el tumulto de las naciones.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
Se estremecen ante tus portentos los que habitan los confines de la tierra. Tú llenas de alegría el Oriente y el Occidente.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Has visitado la tierra, la has embriagado y colmado de riquezas. El río de Dios rebosa de aguas; Tú preparas sus trigales, aparejando la tierra,
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
regando sus surcos, y allanando sus terrones; las ablandas con lluvias, y fecundas sus gérmenes.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Coronas de benignidad el año, y tus huellas destilan grosura.
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
Las praderas del desierto destilan, y los collados se visten de exultación.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Llenos están los campos de rebaños, y los valles se cubren de mieses; se alegran y cantan.
