Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

In finem. Psalmus David, canticum Jeremiæ et Ezechielis populo transmigrationis, cum inciperent exire. [Te decet hymnus, Deus, in Sion, et tibi reddetur votum in Jerusalem.

2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

Exaudi orationem meam; ad te omnis caro veniet.

3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

Verba iniquorum prævaluerunt super nos, et impietatibus nostris tu propitiaberis.

4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

Beatus quem elegisti et assumpsisti: inhabitabit in atriis tuis. Replebimur in bonis domus tuæ; sanctum est templum tuum,

5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

mirabile in æquitate. Exaudi nos, Deus, salutaris noster, spes omnium finium terræ, et in mari longe.

6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

Præparans montes in virtute tua, accinctus potentia;

7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

qui conturbas profundum maris, sonum fluctuum ejus. Turbabuntur gentes,

8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

et timebunt qui habitant terminos a signis tuis; exitus matutini et vespere delectabis.

9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

Visitasti terram, et inebriasti eam; multiplicasti locupletare eam. Flumen Dei repletum est aquis; parasti cibum illorum: quoniam ita est præparatio ejus.

10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

Rivos ejus inebria; multiplica genimina ejus: in stillicidiis ejus lætabitur germinans.

11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

Benedices coronæ anni benignitatis tuæ, et campi tui replebuntur ubertate.

12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

Pinguescent speciosa deserti, et exsultatione colles accingentur.

13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

Induti sunt arietes ovium, et valles abundabunt frumento; clamabunt, etenim hymnum dicent.]