Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids; ein Lied. Du bist es, o Gott, dem Lobgesang gebührt zu Zion, und dem man Gelübde bezahlen soll!

2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

Du erhörst Gebet, darum kommt alles Fleisch zu dir!

3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

Die Summe der Missetaten ist mir zu schwer geworden; du sühnst unsre Übertretungen.

4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

Wohl dem, den du erwählst und zu dir nahen lässest, daß er wohne in deinen Vorhöfen! Laß uns satt werden von den Gütern deines Hauses, deines heiligen Tempels!

5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

Du antwortest uns wunderbar in Gerechtigkeit, du Gott unsres Heils, du Zuversicht aller Enden der Erde und der fernsten Meere;

6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

der die Berge gründet in seiner Kraft, der mit Macht umgürtet ist;

7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

welcher stillt das Brausen des Meeres, das Brausen seiner Wellen und das Toben der Völker,

8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

daß die, welche an den Enden wohnen, vor deinen Zeichen sich fürchten; die äußersten Länder gegen Morgen und Abend machst du jubeln.

9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

Du suchst das Land heim und wässerst es und machst es sehr reich; Gottes Brunnen hat Wassers die Fülle. Du bereitest ihr Korn, denn also bereitest du [das Land] zu;

10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

du tränkst seine Furchen, feuchtest seine Schollen; mit Regenschauern machst du es weich und segnest sein Gewächs.

11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

Du krönst das Jahr mit deinem Gut, und deine Fußstapfen triefen von Fett.

12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

Es triefen die Oasen der Wüste, und mit Jubel gürten sich die Hügel.

13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

Wie sich die Weiden mit Schafen kleiden, so bedecken sich die Täler mit Korn, daß man jauchzt und singt.