< Žalmy 65 >
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
“To the chief musician, a psalm [and] song of David.” For thee praise is waiting, O God, in Zion: and unto thee shall vows be paid.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
O thou that hearest prayer, unto thee all flesh shall come.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
The iniquitous things have become too mighty for me: our transgressions—these wilt thou wipe away.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Happy is he whom thou choosest, and causest to approach, that he may dwell in thy courts: let us be satisfied with the happiness of thy house, the holiness of thy temple.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
With terrific deeds in righteousness wilt thou answer us, O God of our salvation, who art the confidence of all the ends of the earth, and of the sea, that are far away;
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
Who setteth firmly the mountains by his power, who is girded with might;
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
Who assuageth the roaring of the seas, the roaring of their waves, and the tumult of nations.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
And they that dwell in the uttermost parts are afraid of thy wondrous signs: the outgoings of the morning and evening thou causest to rejoice.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Thou hast thought of the earth, and waterest her abundantly; thou greatly enrichest her; the brook of God is full of water: thou preparest their corn, when thou hast thus prepared her.
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Watering her furrows abundantly, smoothing down her ridges, thou softenest her with showers; thou blessest her growth.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Thou hast crowned the year of thy goodness; and thy tracks drop fatness:
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
The pastures of the wilderness are dropping [with plenty]: and the hills are girt with gladness.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
The meadows are clothed with flocks, and the valleys are enveloped with corn: men shout for joy, [yea, ] they also sing.