Žalmy 65
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
Praise waiteth for thee, O Elohim, in Sion: and unto thee shall the vow be performed.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
O thou that hearest prayer, unto thee shall all flesh come.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Iniquities prevail against me: as for our transgressions, thou shalt purge them away.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Blessed is the man whom thou choosest, and causest to approach unto thee, that he may dwell in thy courts: we shall be satisfied with the goodness of thy house, even of thy holy temple.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
By terrible things in righteousness wilt thou answer us, O Elohim of our salvation; who art the confidence of all the ends of the earth, and of them that are afar off upon the sea:
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
Which by his strength setteth fast the mountains; being girded with power:
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
Which stilleth the noise of the seas, the noise of their waves, and the tumult of the people.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
They also that dwell in the uttermost parts are afraid at thy tokens: thou makest the outgoings of the morning and evening to rejoice.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Thou visitest the earth, and waterest it: thou greatly enrichest it with the river of Elohim, which is full of water: thou preparest them corn, when thou hast so provided for it.
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Thou waterest the ridges thereof abundantly: thou settlest the furrows thereof: thou makest it soft with showers: thou blessest the springing thereof.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Thou crownest the year with thy goodness; and thy paths drop fatness.
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
They drop upon the pastures of the wilderness: and the little hills rejoice on every side.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
The pastures are clothed with flocks; the valleys also are covered over with corn; they shout for joy, they also sing.
