Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

Til Sangmesteren; en Psalme af David; en Sang.

2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

Gud! man lover dig i det stille i Zion, og dig skal betales Løfte.

3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

Du, som hører Bønnen, hen til dig tyr alt Kød.

4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

Misgerningerne ere blevne mig for svare; vore Overtrædelser, dem ville du sone!

5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

Salig er den, som du udvælger og lader komme nær, at han maa bo i dine Forgaarde; vi skulle mættes med dit Hus's Gode, i dit Tempels Helligdom.

6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

Forfærdelige Ting skal du, vor Frelses Gud, svare os i Retfærdighed, du, som er en Fortrøstning for den hele vide Jord og Havet i det fjerne.

7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

Han gør Bjergene faste ved sin Kraft, han er omgjordet med Vælde;

8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

han stiller Havets Brusen, dets Bølgers Brusen derudi og Folkenes Bulder.

9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

Og de, som bo ved det yderste, frygte for dine Tegn; du fylder Morgenens og Aftenens Frembrud med Jubel.

10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

Du har besøgt Jorden og givet den Overflod, du gør den meget rig; Guds Bæk er fuld af Vand, du bereder dem Korn, thi dertil gør du Jorden skikket.

11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

Du vander dens Furer, du nedtrykker det pløjede; du gør den blød med Regn, du velsigner dens Grøde.

12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

Du kroner Aaret med dit Gode, og dine Fodspor dryppe med Fedme.

13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

Græsgangene i Ørken dryppe, og Højene ere omgjordede med Fryd. Engene ere klædte med Faarehjorde, og Dalene ere skjulte med Korn; de juble, ja de synge.