< Žalmy 65 >

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
Zborovođi. Psalam. Davidov. Pjesma. Bože, tebi dolikuje hvalospjev sa Sionu, tebi se ispunja zavjet -
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
ti molitve uslišuješ. Svaka pÓut dolazi k tebi
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
pod teretom grijeha. Naši nas prijestupi taru, ti ih pomiruješ.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Blažen kog izabra i k sebi uze: on boravi u dvorima tvojim. Daj da se nasitimo dobrima Doma tvoga i svetošću tvoga Hrama.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
Čudesno nas uslišuješ u pravednosti svojoj, o Bože, spasenje naše, nado svih krajeva svijeta i mora dalekih.
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
Učvršćuješ bregove jakošću svojom silom opasÄan.
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
Krotiš huku mora, huku valova i buku naroda.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
Oni što žive nakraj svijeta boje se znamenja tvojih; dveri jutra i večeri radošću napunjaš.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Ti pÓohodÄi zemlju i ti je nÓatopÄi, ÓobogatÄi nju veoma. Božja se rijeka vodom napuni, ti pripravi ljudima žito. Ovako pripremi zemlju:
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
brazde joj natopi, grude joj poravna; kišom je omekša, usjeve joj blagoslovi.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Ti okruni godinu dobrotom svojom, plodnost niče za stopama tvojim.
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
Pustinjski pašnjaci kaplju od obilja, brežuljci se pašu radošću.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Njive se kite stadima, doline se pokrivaju žitom: svagdje klicanje, pjesma.

< Žalmy 65 >