Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Ouve, ó Deus, a minha voz na minha oração: guarda a minha vida do temor do inimigo.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Esconde-me do secreto conselho dos maus, e do tumulto dos que obram a iniquidade.

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Que afiaram as suas linguas como espadas; e armaram por suas frechas palavras amargas,

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

A fim de atirarem em logar occulto ao que é recto; disparam sobre elle repentinamente, e não temem.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Firmam-se em mau intento; fallam de armar laços secretamente, e dizem: Quem os verá?

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Andam inquirindo malicias, inquirem tudo o que se pode inquirir; e o intimo pensamento de cada um d'elles, e o coração, é profundo.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Mas Deus atirará sobre elles uma setta, e de repente ficarão feridos.

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

Assim elles farão com que as suas linguas tropecem contra si mesmos; todos aquelles que os virem fugirão.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

E todos os homens temerão, e annunciarão a obra de Deus; e considerarão prudentemente os feitos d'elle.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

O justo se alegrará no Senhor, e confiará n'elle, e todos os rectos de coração se gloriarão.