Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

In finem. Psalmus David. [Exaudi, Deus, orationem meam cum deprecor; a timore inimici eripe animam meam.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Protexisti me a conventu malignantium, a multitudine operantium iniquitatem.

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Quia exacuerunt ut gladium linguas suas; intenderunt arcum rem amaram,

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

ut sagittent in occultis immaculatum.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Subito sagittabunt eum, et non timebunt; firmaverunt sibi sermonem nequam. Narraverunt ut absconderent laqueos; dixerunt: Quis videbit eos?

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Scrutati sunt iniquitates; defecerunt scrutantes scrutinio. Accedet homo ad cor altum,

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

et exaltabitur Deus. Sagittæ parvulorum factæ sunt plagæ eorum,

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

et infirmatæ sunt contra eos linguæ eorum. Conturbati sunt omnes qui videbant eos,

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

et timuit omnis homo. Et annuntiaverunt opera Dei, et facta ejus intellexerunt.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

Lætabitur justus in Domino, et sperabit in eo, et laudabuntur omnes recti corde.]