Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

伶長にうたはしめたるダビデのうた 神よわがなげくときわが聲をききたまへ わが生命をまもりて仇のおそれより脱かれしめたまへ

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

ねがはくは汝われをかくして惡をなすものの陰かなる謀略よりまぬかれしめ不義をおこなふものの喧嘩よりまぬかれしめ給へ

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

かれらは劍のごとくおのが舌をとぎ その弓をはり矢をつがへるごとく苦言をはなち隠れたるところにて全者を射んとす俄かにこれを射ておそるることなし

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

また彼此にあしき企圖をはげまし共にはかりてひそかに羂をまうく 斯ていふ誰かわれらを見んと

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

かれらはさまざまの不義をたづねいだして云われらは懇ろにたづね終れりと おのおのの衷のおもひと心とはふかし

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

然はあれど神は矢にてかれらを射たまふべし かれらは俄かに傷をうけん

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

斯てかれらの舌は其身にさからふがゆゑに遂にかれらは蹟かん これを見るものみな逃れさるべし

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

もろもろの人はおそれん而して神のみわざをのべつたへ その作たまへることを考ふべし

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

義者はヱホバをよろこびて之によりたのまん すべて心のなほきものは皆ほこることを得ん