< Žalmy 64 >
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
Thaburi ya Daudi Wee Ngai, igua mũgambo wakwa ngĩkwĩra mateta makwa; gitĩra muoyo wakwa harĩ kwĩhĩtĩrwo nĩ thũ.
2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
Kĩĩhithe kuuma kũrĩ ndundu ya andũ arĩa aaganu, ũũhithe kuuma kũrĩ inegene rĩa mũingĩ ũrĩa wĩkaga ũũru.
3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
Manooraga nĩmĩ ciao ta hiũ cia njora, na makaaria ciugo njũru itariĩ ta mĩguĩ ĩrĩ ũrũrũ.
4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
Mehithagĩra mũndũ ũtehĩtie makamũratha na mĩguĩ; mamũrathaga o rĩmwe mategwĩtigĩra.
5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
Momanagĩrĩria magĩthugunda mĩbango mĩũru, meranaga ũrĩa mekũhitha mĩtego yao; mooragia atĩrĩ, “Nũũ ũngĩmĩona?”
6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
Mathugundaga maũndũ matarĩ ma kĩhooto, makoiga atĩrĩ, “Kaĩ nĩtũbangĩte mũbango mwagĩrĩru-ĩ!” Ti-itherũ meciiria ma mũndũ na ngoro yake itingĩtuĩrĩka.
7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
No rĩrĩ, Ngai nĩekũmaratha na mĩguĩ yake, amathece o rĩmwe.
8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
Akaamarehithĩria mwanangĩko nĩ ũndũ wa ciugo njũru iria maaragia na tũnua twao; andũ arĩa othe makamoona makaamanyũrũria, mamainainĩrie mĩtwe.
9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.
Andũ othe nĩmagetigĩra; nĩmakaheana ũhoro wa wĩra wa Ngai, na meciirie ũhoro wa maũndũ marĩa ekĩte.
10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.
Andũ arĩa athingu nĩmagĩkenere Jehova na moragĩre harĩ we; andũ arĩa othe arũngĩrĩru ngoro nĩmamũgooce!