Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Au maître chantre. Cantique de David. Entends, ô Dieu, ma voix, quand je gémis! Préserve ma vie de l'ennemi qui m'effraie!

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Mets-moi à couvert des complots des méchants, de la troupe de ceux qui font le mal,

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

qui aiguisent leur langue comme une épée, et décochent, comme des flèches, des paroles amères,

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

pour atteindre en cachette l'innocent; soudain ils l'atteignent, et sont sans crainte.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Résolus à faire un mauvais coup, ils se concertent pour cacher des pièges, et disent: « Qui en serait témoin? »

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Ils projettent des crimes: « Nous sommes prêts, le plan est conçu! » Et tous ils cachent le fond de leur pensée et de leurs cœurs.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Alors Dieu les atteint de sa flèche; leur défaite est soudaine,

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

et ils tombent: leur langue même en est cause; tous ceux qui les voient, fuient,

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

et tous les hommes sont saisis de crainte, et publient l'œuvre de Dieu, et reconnaissent son action.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

Le juste est ravi de l'Éternel, et se confie en lui, et tous les hommes droits se glorifient.