Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

To the chief Musician, a Psalm of David. Hear my voice, O God, in my prayer: preserve my life from fear of the enemy.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Hide me from the secret counsel of the wicked; from the insurrection of the workers of iniquity:

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Who whet their tongue like a sword, [and] bend [their bows to shoot] their arrows, [even] bitter words:

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

That they may shoot in secret at the perfect: suddenly do they shoot at him, and fear not.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

They encourage themselves [in] an evil matter: they commune of laying snares privily; they say, Who will see them?

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

They search out iniquities; they accomplish a diligent search: both the inward [thought] of every one [of them], and the heart, [is] deep.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

But God shall shoot at them [with] an arrow; suddenly shall they be wounded.

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

So they shall make their own tongue to fall upon themselves: all that see them shall flee away.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

And all men shall fear, and shall declare the work of God; for they shall wisely consider of his doing.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

The righteous shall be glad in the LORD, and shall trust in him; and all the upright in heart shall glory.