Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

“To the chief musician, a psalm of David.” Hear my voice, O God, in my complaint: preserve my life from the dread of the enemy.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Hide me from the secret counsel of evil-doers, from the tumultuous assault of the workers of wickedness;

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Who whet their tongue like a sword, who aim with their arrow, the bitter word:

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

To shoot in secret at the innocent; suddenly do they shoot at him, and fear not.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

They encourage themselves in an evil plan; they tell secretly of laying snares: they say, Who will see them?

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

They search out iniquities; “We are ready with the carefully searched out device:” and the inward thought and heart of each is deeply [hidden].

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

But God shooteth at them suddenly [his] arrow; —[thence] are come their wounds.

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

And their own tongues will stumble over themselves: all that look on them will shake their head.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

All men shall fear, and shall declare the deeds of God, and understand his works.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

The righteous shall rejoice in the Lord, and shall trust in him; and all the upright in heart shall glorify themselves.