< Žalmy 64 >
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
Kathutkung: Devit Oe Cathut, ka phuenangnae dawk, ka lawk na thai pouh haw. Ka tarannaw ka takinae koehoi ka hringnae na khetyawt lawih.
2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
Tamikathoutnaw e kâdeikâpannae koehoi thoseh, Payonnae kasaknaw kamkhuengnae koehoi thoseh, na ngue haw.
3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
Ahnimouh ni amamae lai hah, tahloi patetlah a hran sak awh.
4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
Yonnae ka tawn hoeh e tami hah arulahoi ka hanelah, lawkthoeumkha pala hoi a nue awh teh, takinae tawn laipalah vaitalahoi ouk a ka awh.
5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
Hawihoehnae dawk buet touh hoi buet touh a kâhroecoe awh. Tangkhek patung hanelah a kâpan awh teh, apinimouh na hmu han vah ouk ati awh.
6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
Hawihoehnae hah ma hanelah a pâphue awh. Ngit a pâphue awh. Lungthin thung lengkaleng a pouknae teh a dungpoung.
7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
Ahnimouh teh Cathut ni pala hoi a ka vaiteh, pouk laipalah hmâ a ca awh han.
8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
A dei awh e lawk dawk letlang a rawp sak vaiteh, ka hmawt e pueng ni a yawng takhai awh han.
9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.
Tami pueng ni taket vaiteh, Cathut ni a sak e doeh tie a pâpho awh han. Bangkongtetpawiteh, hmantang a sak awh e hah a pouk awh han.
10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.
Tamikalan teh BAWIPA dawk konawm vaiteh, ama hah a kâuep han. A lungthin kalan e pueng ni a pholen awh han.