Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Aka mawt ham David kah Tingtoenglung Pathen aw ka kohuetnah ol he han ya lah. Thunkha kah birhihnah lamloh ka hingnah he hang kueinah lah.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Thaehuet rhoek kah baecenol neh, boethae aka saii rhoihui kut lamkah, kai nan thuh.

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

A lai te cunghang bangla haat tih, a ol khaa te thaltang la a nuen uh.

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

A cuemthuek te a huephael lamloh a nuen tih, anih te buengrhuet a kah uh khaw rhih uh pawh.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Ol thae doek ham amamih thaphoh uh thae tih, “Hlaeh tung uh sih lamtah unim aka hmuh ve?,” a ti uh.

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Dumlai khaw a phuelhthaih uh tih, “Poeknah he khak n'uep coeng,” a tiuh. Te dongah hlang kah lungbuei khui he, a dung la om.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Tedae amih te Pathen loh thaltang neh a kah buengrhuet vetih, hmasoe la om uh ni.

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

Te vaengah amamih kah olka a tongtah uh te, aka hmuh boeih loh yong uh ni.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

Tedae hlang tom loh a rhih uh vaengah, Pathen kah a bisai te a thui uh vetih, a khoboe te a lungming puei uh ni.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

Aka dueng te BOEIPA ah a kohoe saeh lamtah amah dongah ying saeh. Lungbuei aka thuem boeih khaw thangthen uh saeh.