Žalmy 63

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

Dawid dwom. Ɛberɛ a ɔwɔ Yuda Ɛserɛ so no na ɔtoeɛ. Ao, Onyankopɔn, wone me Onyankopɔn Mehwehwɛ wo anibereɛ so; wo ho sukɔm de me kra, me onipadua ani agyina wo, wɔ asase a awo na ɛserɛ nni so, baabi a nsuo nnie.

2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

Mahunu wo wɔ Kronkronbea hɔ mahunu wo tumi ne wʼanimuonyam.

3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,

Esiane sɛ, wʼadɔeɛ di mu sene nkwa enti mʼano fafa bɛhyɛ wo animuonyam.

4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

Sɛ mete ase yi, mɛkamfo wo, na wo din mu na mɛpagya me nsa.

5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

Me ɔkra bɛmee sɛdeɛ wadi aduane papa bi; mede anofafa a ɛto dwom bɛyi wo ayɛ.

6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

Meda me mpa so a, mekae wo. Anadwo dasuo mu nyinaa, medwene wo ho.

7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

Ɛfiri sɛ, wone ne ɔboafoɔ, wo ntaban ase nwunu mu na mɛto dwom.

8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

Me kra bata wo ho; na wo nsa nifa kura me mu.

9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

Wɔn a wɔpɛ me akum me no bɛsɛe; wɔbɛkɔ asase ase tɔnn.

10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.

Wɔbɛdane wɔn ama akofena na wɔbɛyɛ aduane ama sakraman.

11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

Nanso ɔhene bɛdi ahurisie wɔ Onyankopɔn mu; wɔn a wɔka ntam wɔ Onyankopɔn din mu nyinaa bɛkamfo no, na wɔbɛmua atorofoɔ ano.